Nejlepší český singlista využil na začátku února pozvání světového lídra disciplíny Viktora Axelsena a zavítal na týdenní kemp do jeho dubajského tréninkového centra. Postřehy z tréninku pod taktovkou nejlepšího Evropana popsal Jan Louda v krátkém rozhovoru.
Ahoj Honzo, jak vůbec došlo k této spolupráci a jak vnímáš ten fakt, že jsi dostal pozvání do centra od takové persony?
Viktor mě oslovil přes Instagram, jestli bych nechtěl někdy přijet. Následně jsme doladili termín, ideálně se mi to hodilo po turnajích v Asii. Našel jsem si apartmán, letenku a bylo hotovo. Znamená to pro mě hodně, je to zadostiučinění, že všechna ta práce má smysl. Zároveň jsem byl rád, že mi přislíbil další pobyt. Ačkoliv je Viktor nejlepší na světě, tak byl pokorný a nad nikým se nepovyšoval.
Kdo další tam s Tebou byl ještě přítomen?
Pár dní tam se mnou byl Oscar (Martínez, pozn. redakce), následně se vracel do národního centra. I pro něj to byl dobrý zážitek a zkušenost.
Jak se tréninky lišily od Tvého standardního procesu?
Trénovalo se dvoufázově s tím, že ranní trénink byl hodně náročný – asi nejnáročnější, co jsem kdy trénoval. Aktivní část trvala sice jen hodinu, ale v absolutně nejvyšším nasazení. Viktor byl v přípravném období, takže jeho intervaly měly 4-5 minut, a i když ty mé měly zhruba polovinu, tak to bylo brutální. Druhý trénink byl spíš o individuální technice nebo posilování.
Z hráčů tam měl Viktor ještě sparing z Dánska, který nám ale jen nahrával a my s Viktorem se točili v kombinaci dvou hráčů proti jednomu. Na pár dní tam byl i hráč z Indonésie na multifeeding a to bylo taky drastické.
Co si z tohoto kempu odvážíš?
Nejvíc ve mně rezonovala vysoká intenzita tréninků. Zároveň větší pochopení toho top-level stylu ve velkých a pomalejších halách, kdy se v úvodních míčích spíš vyčkává a neriskuje, což jsem se snažil praktikovat i v zápase ME družstev s Antonsenem.
Co říkáš na podmínky dubajského tréninkového centra?
Troufnu si říct, že podmínky v centru máme dost podobné. Viktor tam má dva kurty – koberce, posilovnu, regeneraci. Není to nic extra, i ty tréninky byly klasického formátu, jen na té nejvyšší úrovni. Už když jsem byl v roli nahrávače, tak jsem se musel sakra soustředit, abych nic nezkazil, a měl jsem tepovku na hranici 160 úderů za minutu. Položit mu míč na zem se mi za ten dlouhý interval podařilo asi jednou a měl jsem z toho radost (usmívá se). Bylo to náročné, je to opravdu kvalitní hráč.
Krátké video přímo z tréninku můžete vidět na FB profilu Axelsena.