logo
Český badmintonový svaz

Hodnocení MEJ: Naši reprezentanti uhráli přesně to, na co v současnosti český badminton má.

Mistrovství Evropy juniorů pro naše reprezentanty skončilo. „České“ mistrovství trvalo od pátku do pátku, od prvního utkání soutěže družstev proti Norsku, po neodvrácený mečbol Alžběty Bášové a Lucie Havlové v osmifinále čtyřhry dívek. Jaký byl turnaj z českého pohledu?

 
Bude to velmi snadné hodnocení, protože národní reprezentace odehrála ve Finsku přesně to, na co v danou chvíli měla a na co má český badminton.
 
Nejprve shrnutí všeho podstatného. V soutěži družstev tým ve složení Alžběta Bášová, Lucie Havlová, Tereza Lajdová (na snímku), Milan Ludík, Adam Mendrek, Ivo Stoklas, pod vedením kouče Michala Turoně, porazil bez problémů Norsko (4:1), těsně podlehl Bulharsku (2:3), byl bez šancí proti Rusku (0:5) a nakonec obsadil 15. místo. V soutěži jednotlivců z šestnácti duelů uspěli naši badmintonisté v šesti. Bez výhry zůstali Adam Mendrek a Tereza Lajdová. Milan Ludík a Lucie Havlová postoupili ve dvouhře mezi posledních 32 nejlepších, v párových disciplínách dvojice Milan Ludík – Ivo Stoklas a Lucie Havlová – Alžběta Bášová pronikly do osmifinále.     
 
Je třeba vyjádřit spokojenost, že čeští hráči nezklamali snad v žádném utkání, ke kterému nastoupili, několikrát dokázali nepěkně potrápit favority (Ludík a Havlová v soutěži družstev proti Rusku, Ludík s Bášovou ve smíšené čtyřhře proti druhému nasazenému páru, Havlová s Bášovou v osmifinále čtyřhry proti dánskému páru) a koneckonců dva singly a dva debly ve třetím kole nemá každá země starého kontinentu. 
 
To nemá, ale některé země mají i více. Například Turecko a Španělsko, na které jsme se ještě před několika lety dívali svrchu, jsou už daleko před českými hráči a z mistrovství si pravděpodobně odvezou individuální medaili nebo dokonce medaile.    
 
Českému badmintonu stále chybí několik podstatných věcí, aby mohl na turnajích typu juniorského šampionátu opakovaně konkurovat těm nejlepším (peníze, komplexní systém přípravy, placení a lépe školení trenéři, široká základna a s ní přicházejí větší počet talentovaných a „odhodlaných“ hráčů atd.); když se o nedostatcích nemluví a nepíše, neznamená to, že nejsou.
 
Za této situace je třeba ocenit vysoké individuální nasazení všech našich reprezentantů – a dále několika dalších hráčů, kteří se na mistrovství více či méně těsně neprobojovali – jejich trenérů, rodičů, sparingpartnerů a všech, kteří se podílejí na tom, aby český badminton stabilně patřil k evropskému průměru, někam do druhé desítky evropského pořadí.
 
A věřme – a především na tom pracujme – že postupně bude úroveň našeho badmintonu stoupat.
About the author Pepa
 
 
X
Enter your e-mail address.
Enter the password that accompanies your e-mail.
Loading