Páté místo v soutěži družstev na mistrovství Evropy juniorů je vůbec nejlepší český výsledek v historii! Respekt, který jsme si vybojovali u soupeřů, byl v hale znát na každé kroku. Předvedenou hrou jsme se zařadili mezi nejsilnější evropské země. Můžeme být hrdí na český tým!
Josef Rubáš hodnotí soutěž družstev a perspektivu pro individuální turnaj:
Velmi zajímavý byl vývoj nálady v českém týmu.
Čtvrtek – velké odhodlání před zápasem s Dánskem. Sestřelíme je!
Pátek – spokojenost po velké bitvě, ale zároveň malé rozčarování, výhra nad nejvýše nasazeným týmem nebyla daleko.
Sobota – povedlo se přejet Norsko, ale náš tým byl sevřený očekáváním rozhodujících bojů. Jdeme si pro postup!
Neděle – obrovská euforie po výhře nad Estonskem a postupu mezi osm, kterou vzápětí vystřídalo stejné velké zklamání z rozlosování.
Tahle parta si zasloužila dostat šanci!
Loni na mistrovství Evropy U17 nám krutý los přihrál do cesty Dánsko, které šampionát vyhrálo. Letos bylo ve skupině znovu. A ve čtvrtfinále Francie jako nejsilnější tým, který jsme mohli dostat.
Jsem přesvědčený, že kdybychom dostali Anglii nebo Rusko, budeme hrát o medaili do posledního zápasu. A třeba ji i vybojujeme!
Francie je favorit celého turnaje. Dnes proti nám vytasila nejsilnější sestavu, což vyjadřuje respekt k naší síle. Hráli jsme proti nasazeným jedničkám ve dvouhře a čtyřhře juniorů a nasazené šestce ve dvouhře dívek.
To je obrovská síla!
Utkání otevřel Honza. Na druhé straně Toma Popov, evropský juniorský hráč roku 2016, výjimečný hráč své generace. Nebojácný výkon, správné využívání taktiky variování rychlosti hry, kvalitní pohyb. Do stavu 16:17 dobrá práce, potom malé zvolnění ve výměnách a rychlý konec setu. Ve druhé sadě Honza už tahal za kratší konec, ale dokázal si, že když odehraje celou výměnu správně, nemá ani o rok starší špičkový evropský hráč šanci.
Tereza do utkání vstoupila až příliš zadrženě, marně hledala úder, o který by se dokázala opřít. Ve druhé polovině setu ale dokázala akceptovat taktiku „malého kurtu“, kterou omezila chyby, a začala soupeřku zrychlovanými údery tlačit do defenzivy. Z téměř beznadějné ztráty se vydrápala až na vyrovnané skóre a škoda, že se nedostala až na setbol. Zisk první sady soupeřku uklidnil, která podporovaná výraznou převahou v publiku utkání dohrála.
Do čtyřhry vstoupili Petr s Ondrou až příliš pasivně. Až ve druhé půlce druhého setu akceptovali taktiku volnější, ale přesné rozehrávky, rychlého přístupu na síť a začali si věřit, že i s francouzským deblem se dá hrát. Pokud je soupeř rychlejší a důraznější, musíme být chytřejší. To se klukům podařilo a opět se šlo do nastavení.
Všechny tři zápasy ukázaly, že nejsme daleko od absolutní evropské špičky, od hráčů, kteří se připravují v národním centru a kteří budou hrát na tomto šampionátu o zlato. To je obrovské povzbuzení.
Dál věříme svému medailovému snu!
Nevyšlo to v soutěži družstev, ale skvělé výkony a konečné 5. místo nás posílí do soutěže jednotlivců. Dál budeme znovu tvrdě bojovat!