Loni jsi dokončil mistrovský hattrick ve dvouhře mužů. Jak vzpomínáš na loňské mistrovství?
Vzpomínám především na velmi povedený výkon v semifinále proti Honzovi Fröhlichovi a na šílený první set proti Honzovi Vondrovi ve finále. (úsměv)
Samozřejmě jsem rád, že se mi podařilo potřetí v řadě vyhrát domácí titul i cenu pro badmintonistu roku.
Tvoji soupeři jsou dvougenerační. Buď o pár let mladší než ty (Jakub Bitman, Pavel Florián, Tomáš Kopřiva) nebo o pár let starší (Jan Fröhlich, Jan Vondra). Z koho máš větší respekt?
Proti Honzovi Fröhlichovi se mi od chvíle, kdy jsem se zlepšil rychlostně a získal větší herní jistotu hraje dobře, řekl bych, že mi jeho hra vyloženě sedí. Na druhou stranu má Honza mnoho zkušeností a dokáže hrát perfektní obranu téměř bez chyb, takže co si neuhraji a nepoložím, to nemám.
Oproti tomu v zápasech s Tomášem Kopřivou se mi vždy hrálo velmi špatně, nemám rád jeho styl hry a většinou se proti němu spíše trápím.
Kuba Bitman a Pavel Florián jsou někde mezi, uvidíme s čím přijdou letos.
Nejnebezpečnější je v posledních letech Honza Vondra, kterému když zápas sedne, tak dokáže zahrát výborně.
Ale všeobecně uznávaný názor je jasný „Koukal to zase vyhraje“. Co všechno je schováno za slovem „zase“, jaká byla a bude tvá příprava na letošní šampionát?
Nevím co se skrývá pod slovem „zase“, v historii našeho badmintonu je několik hráčů, kteří vyhráli daleko více než třikrát, takže si myslím, že toto slovo nemá zatím v mém případě nijak zásadní význam.
Co se přípravy týká, začala už na konci roku 2009 a pokračuje nyní ve Finsku, kde se připravuji individuálně s finskou jedničkou Ville Langem a jeho trenérem.
Týden před MČR odehraji ještě turnaj Swedish Open a finální čtyřdenní příprava proběhne v Praze podle již zaběhnutého a vyzkoušeného scénáře.
Jak bys divákům představil sám sebe? A letos ti předem zakazuji odkaz na tvoje stránky. Zkus to slovy. A zkus rozdělit osobnostní a badmintonovou stránku.
Když slovy, tak tedy: wé wé wé tečka petrkoukal tečka com. (úsměv)
Badminton je v podstatě moje práce a snažím se ji dělat nejlépe, jak je to v současných podmínkách možné.
Když jsem na kurtu, jsem individualista, hledím si svého a neohlížím se na ostatní. Pokud se chce člověk v profesionálním sportu prosadit, tak to jinak ani nejde.
Mimo kurt a v soukromí si troufám tvrdit, že jsem přátelský, rád se bavím a snažím se užívat si život naplno.
Mezi mé záliby a skoro bych měl říci vášně patří především hodinky a víno.
50. Mistrovství republiky má logicky snahu být větší než obvykle. Jak by mělo vypadat mistrovství, aby se na něj v budoucnu vzpomínalo? Máš nějakou radu a doporučení pro pořadatele?
Doporučil bych turnaj spojit s nějakou kulturní událostí. Pokusil bych se další diváky přilákat nejen na badminton samotný, ale například také na výstavu fotek, degustaci vín, autogramiádu známé osobnosti, apod.
Myslím si, že je to zajímavá možnost jak přesvědčit a přilákat i diváky, kteří by jen na badminton jinak nešli.
Trochu mě mrzí, že dnes (dva týdny před MČR) stále ještě nikde nevidím žádné plakáty a propagaci na akci. Mám na mysli například komerční badmintonová centra, vysoké školy (jejichž vysokoškolské badmintonové ligy mají stovky potencionálních diváků), apod.
Na víkendovou akci je třeba upozornit dříve než v týdnu předtím.
Koho favorizuješ v jednotlivých disciplínách?
Nerad se pouštím do těchto spekulací. Rád bych viděl úspěch Lukáše Zevla a Lucky Havlové v mixu i ve dvouhrách, stejně tak držím palce ségře Domče.
Máš i nějaký tip na možná překvapení?
Ani ne.
Co bys chtěl vzkázat svým fanouškům, všem divákům a v neposlední řadě i soupeřům?
Fanouškům, že je nezklamu, divákům, aby se přišli podívat na náš krásný sport v hojném počtu a soupeřům, že jim nedám ani jeden míč zadarmo.
Loni jsi své soupeře varoval, že jsi se naučil jeden nový a zákeřný úder. Pozorně jsem tě sledoval. Hrál jsi velmi dobře, koncentrovaně, ale ten zákeřný úder chyběl. Co máš nachystáno na letošní rok?
Loni to byl trik, chtěl jsem aby každý soupeř stále čekal kdy ten úder přijde a nekoncentroval se tak na hru. (úsměv)
Letos ale doopravdy jeden mám; schválně jestli si všimneš. (opět zákeřný úsměv)