Článek Tomáše Krajči o semináři pro trenéry:
V tělocvičně SK Prosek Praha proběhl v pondělí 28. září seminář pro trenéry pod vedením realizačního týmu reprezentace. Trenérsko-metodická komise ČBaS pozvala trenéry z celé ČR, aby se blíže seznámili s trenéry reprezentačních výběrů dospělých a juniorů, jejich profesní historií a pohledem na badmintonovou i kondiční přípravu.
Seminář Polská cesta badmintonu přilákal do prosecké haly více než 40 trenérů, kteří měli možnost naslouchat a diskutovat s trenéry a vedením reprezentačního týmu. Prvním přednášejícím byl Jacek Niedzwiedzki, nově jmenovaný vedle pozice hlavního trenéra juniorského reprezentačního družstva také na pozici hlavního trenéra dospělého reprezentačního výběru. Jacek Niedzwiedzki hovořil nejprve o genezi špičkového reprezentačního centra v Polsku a o tom, jak probíhala příprava úspěšných hráčů jako Robert Mateusiak, Nadiezda Kostiuczyk nebo Przemyslaw Wacha. Dále Jacek zdůraznil klíčové body, které podle jeho názoru brzdí výkonnost českých hráčů.
Zamyslet bychom se měli zejména nad třemi body. Prvním je včasný výběr disciplíny - na mezinárodní úrovni není možné hrát současně dvouhru a párové disciplíny; příprava a myšlení párového hráče se musí výrazně lišit od singlisty. Naši hráči ale často na kurtu "hrají ve čtyřhře singla," protože se jim taktické základy mísí. Druhá důležitá věc je vést hráče ke stoprocentní koncentraci na cíle cvičení v tréninku, a to zejména v případě, kdy "jen" nahrávají nebo "jen" cvičí úder z místa. A konečně je třeba zlepšit kondiční připravenost našich hráčů po silové stránce v dynamice a výbušnosti.
Přednáška Jacka Niedzwiedzkiho pro české trenéry
Odpoledne dostal slovo kondiční trenér juniorského reprezentačního výběru Martin Vokoun. Jeho přednáška se zaměřila nejprve na obecné základy kondiční připravenosti. Martin hovořil o faktorech, s nimiž lze do určité míry pracovat, a které jsou pro nás naopak limitem. Takový je třeba somatotyp bílého Evropana a geneticky daný poměr rychlých a pomalých svalových vláken. Dále na příkladech špičkových světových hráčů jako Lin Dan nebo Lee Chong Wei ilustroval, co obnáší jejich kondiční příprava.
I výzva Martina Vokouna pro české trenéry by se dala shrnout do tří bodů. Prvním z nich je snaha o pestrost v "rutinních" částech tréninku, inspirovat se pro rozcvičky z jiných sportů a zkoušet nové věci, což umožní, aby hráči byli hlavou lépe připraveni na hlavní úkoly tréninkové jednotky. Rozcvičení by se navíc nemělo odehrávat jen ve volném tempu, ale nabudit střídáním intenzity na očekávaný badmintonový pohyb. Druhé Martinovo doporučení mířilo směrem k testování hráčů. Nejméně jednou za sezónu, ale spíše častěji vzhledem k tréninkovému období by měli trenéři otestovat své svěřence, kromě zpětné kontroly, zda tréninky splnily účel, může takové testování dát hráčům sebevědomí, když se subjektivně cítí unaveni, ale přitom svou výkonnost zvýšili.
Poslední doporučení mířilo ke všem trenérům mládeže, aby už ve věku okolo deseti let pracovali s dětmi na zpevnění posturálního svalstva a posílení tak, aby bylo možné s nimi od třinácti let začít silovou, dynamickou přípravu. Vrcholu výkonnosti dosahují badmintonisté krátce po dvacátém roku věku, ale silový trénink si žádá čas.
TMK