Postřehy Mojmíra Hnilici z Yonex Japan Open, kde působil jako vrchní rozhodčí:
Badminton
Lin Dan – po nepřesvědčivém 1. kole se šuškalo, že patrně nenastoupí ve 2. kole proti Lee Chong Weiovi, ale nakonec to byl jednoznačný zápas, možná i proto, že 1. nasazený Chen Long prohrál s dalším nenasazeným Číňanem; taktika získávání bodů je u Číňanů nevyzpytatelná
Čtyřhra žen – nejdelší zápas turnaje mezi děvčaty z Japonska a Koreje (čtvrtfinále) trval 93 minut a kupodivu se bylo na co dívat
Dvouhra žen – překvapivé vypadnutí nesympatické a uječené mistryně světa Caroliny Marín ze Španělska ve čtvrtfinále nikomu nevadilo
Dvouhra žen – malinké Japonky vypráskaly zbytek světa, neuvěřitelně rychlé motorové myši
Dvouhra mužů – dramatický třetí set ve finále, kdy se od stavu 13:13 do 19:19 nikdo z obou hráčů neutrhl, až poslední dvě výměny Axelsen nervově nevydržel a Lin Dan mohl hodit vítězné triko do hlediště
Rozhodčí – při finále se „vyznamenali“ asijští rozhodčí na servisu, dvě odpískané vymyšlené chyby u Lin Dana při vysokém podání bekhendem to začaly, a korunu všemu nasadil Vietnamec, když nejlepšímu deblistovi světa Lee Yoong Daemu písknul neopodstatněně třikrát chybu nohou a jednu dokonce při mečbolu; už si nezapíská (alespoň na turnajích kde budu já); Korejci naštěstí nakonec vyhráli, ale jejich trenéři byli na infarkt ještě hodnou chvíli po zápase.
Karty – nejvíce karet rozdali evropští rozhodčí, vše za zdržování hry; jedna byla dokonce červená
Zázemí – neuvěřitelné množství „dobrovolníků“ zajišťujících chod turnaje, všichni placeni částkou cca 1000,- Kč na den (jídlo a pití zdarma po celou dobu)
Údery, taktika hry – velká variabilita držení rakety u jednotlivých hráčů (od plácačky přes kladivo až po bekhendové při forhendu - pro trenéry otázka, jak to správně učit dětičky), extrémně hluboký nápřah se špičatým loktem u horního forhendu u nastupující generace hráčů, útočná hra i u žen ve všech disciplínách
Míče – vysoká kvalita míčků Yonex Tournament (speciální dodávka pro tento turnaj), použita pouze rychlost 3 při konstantní teplotě 25° C a vlhkosti cca 60 %, testování míčků nebylo díky konzistentním podmínkám třeba, za celý turnaj si nikdo z hráčů míček neotestoval (ani před zápasem) natož aby reklamoval nesprávnou rychlost, průměrná spotřeba byla 17 míčků na zápas
Hrací doba – po loňských zkušenostech přibyl na první dny šestý kurt, průměrná délka zápasu činila 47 minut, což představuje cca 20 minut na jeden set
Doping – odebráno 12 vzorků, hráči vybráni částečně losem, částečně určeni BWF
Japonsko
Bezpečná země – minimální kriminalita, nikoho nenapadne vzít si s sebou z auta tašku s počítačem, když jde třeba na večeři
Zdravý životní styl – ráno kolem šesté vybíhají Japončíci do ulic, jedí rádi ryby (většinou syrové) a zeleninu, případně nudle či rýži
Zemětřesení – i my jsme zažili otřesy přes 5 stupňů, nebylo to příjemné, ale hotel nespadl
Hygiena – každé veřejné toalety (i v restauracích) jsou hi-tech (ohřívané prkénko, trysky na omývání příslušných partií pozadí, digitální ovládání), bezdotykové umyvadlové baterie, držáky na mimina, přebalovací pultíky pro batolata i na pánských toaletách
Sky Tree – nejvyšší rozhledna na světě, horní vyhlídková plošina ve výšce 450 metrů s prosklenou podlahou
Japonky – najít opravdu hezkou Japonku není lehké, většina i mladých jsou podsadité, šmajdající s nohama do O, oblékají se jako barbíny, čímž své nedostatky ještě zvýrazňují, a korunu tomu dodávají mohutnou obuví v kombinací s minisukněmi a hučkami na hlavě
Pohostinnost – péče o turisty (a samozřejmě i o zahraniční účastníky turnaje) je skvělá, tady má Evropa co dohánět