Stejně jako hráči sní o zlaté medaili na olympijských hrách, pro rozhodčí je stejnou metou nominace do pozice vrchního rozhodčího během největšího sportovního svátku planety. Český badminton dosáhl na mimořádný úspěch, když byl Mojmír Hnilica nominován do pozice vrchního rozhodčího badmintonového turnaje pro olympijské hry v Rio de Janeiru 2016. Rozhovor vznikal v průběhu několika dnů předminulého týdne během Yonex Japan Open, kde Mojmír Hnilica působil v roli vrchního rozhodčího.
Příští olympijské hry se budou konat sice až za dva roky a dva měsíce, ale už teď jsi byl potvrzen jako vrchní rozhodčí turnaje. Bereš to jako ocenění své práce a vyvrcholení své kariéry nebo jaké jsi měl pocity z nominace?
Jako ocenění své práce, ale vlastně obojí. I když mne teoreticky mohou potkat i OH v Tokiu 2020. Pocity byly příjemné, a trochu zavazující k větší odpovědnosti. (úsměv)
Přijmeš svou nominaci, a pokud se nic nepředpokládaného nestane, pojedeš do Ria?
Už jsem ji přijal, pojedu do Ria na testovací turnaj již v roce 2015. Takovéto akce se neodmítají.
Nominace hráčů je známa, ale jak je to u rozhodčích, jak vlastně probíhá nominace na takový turnaj ze strany BWF? Z jakých kandidátů se vybírá, podle jakého klíče?
Vrchního rozhodčího na návrh sportovní komise schvaluje BWF Council. Na hry jede jeden vrchní rozhodčí a tři zástupci, pokud možno z různých kontinentů, takže v Riu budou mí pomocníci z Thajska, Austrálie a Belgie. Panamerika a Afrika nemají v současné době rozhodčí s potřebnou kvalifikací.
Lee Chong Wei, vítěz Japan Open, a Mojmír Hnilica, vrchní rozhodčí tamtéž.
Lee Chong Wei, vítěz Japan Open, a Mojmír Hnilica, vrchní rozhodčí tamtéž.
Jak jsou na tom čeští hráči víme, o postup budou velmi pravděpodobně bojovat jeden hráč ve dvouhře mužů a jedna hráčka ve dvouhře žen. Ale co rozhodčí, má někdo z českých hlavních rozhodčích šanci „na postup“?
Šance je dobrá, neboť se kromě kvalifikace berou v úvahu dvě další kritéria – co největší zastoupení různých zemí a co nejvyšší účast žen. Obsazení všech deseti míst, které má Evropa k dispozici, rozhodčími z deseti různých asociací není možné; rozhodčích požadované kvalifikace je málo.
A žen rozhodčích je také poskrovnu, takže akcie Míši Bencové jsou hodně vysoko.
Bude to už tvá, tuším, čtvrtá olympiáda, když ses na těch minulých dostal třeba i k rozhodování finálového zápasu. Jak bys srovnal ty předchozí, z hlediska organizace, atmosféry her i turnaj v badmintonu?
Omyl, mám za sebou pouze dvě – Atény a Peking. Londýn mě minul, což mi vůbec nevadilo, protože jsem mohl sledovat konečně i jiné sporty než badminton. Těžko tedy srovnávat.
Badmintonový turnaj je vždy podobný ostatním špičkovým akcím v tomto sportovním odvětví. Mezi pamětníky se traduje, že jedničkou bylo Sydney. Peking byl velkolepý, přeorganizovaný a se značnými vzdálenostmi sportovišť. Atény komornější, s krásným historickým centrem a lepší sportovní atmosférou.
Mně osobně se líbily více Atény než Peking, možná i proto, že jsem tam byl společně se dvěma děvčaty z našeho badmintonového oddílu, která zde působila jako čárové rozhodčí. (úsměv)
Na minulých hrách v Londýně byl vrchní rozhodčí až neobvykle často ve hře, když turnaj negativně poznamenaly karty všech barev a z důvodů taktiky vypuštěné zápasy v ženské čtyřhře. Když bys měl celou tuto kauzu zhodnotit zpětně, postupovali rozhodčí správně?
To nebyla jen otázka rozhodčích, za konečným rozhodnutím byla i řada dalších funkcionářů z BWF. Určitě se nemělo čekat až do poslední chvíle. Nemyslím, že tento incident měl jen negativní dopad. Přispělo to i ke zviditelnění badmintonu – díky následné velké publicitě této události.
Pravda, i negativní reklama je reklama. Pokud by něco podobného nastalo i v Riu, jak bys postupoval ty?
Nenastane, bude jiný systém. Byl bych asi také opatrný.
Máš mnohaleté zkušenosti a mezi hráči i realizačními týmy patřičný respekt. Přesto, je něco čeho se jako vrchní rozhodčí obáváš?
Vrchní rozhodčí pracuje s lidmi, a to je vždy nebezpečné. Musí čelit různému tlaku ze strany organizátorů, televize, BWF, koučů apod. Na olympijských hrách je to trochu jiné – na vše dohlíží více lidí, vše je detailněji připraveno, referee má v řadě případů oporu u technického delegáta BWF. Tato pozice se obsazuje jen na olympijských hrách, v Riu to bude Peter Tarcala, takže česko-slovenská spolupráce.
Takže se lze spíše obávat nějakých poblázněných teroristů.
Ještě naváži, krom teroristů, máš nějakou opravdu velkou, olympijskou obavu, směrem k funkci vrchního rozhodčího v Riu?
Abych se toho dožil ve zdraví, a aby hry nepřeložili někam jinam – do Ria bych se asi už jindy nepodíval. (úsměv)
Z minulých her máš zkušenosti s atmosférou, organizací i systémem práce rozhodčích. V čem bude práce vrchního jiná než na světových turnajích, na co je třeba dát si pozor? Jak probíhá příprava na takový turnaj, komunikace s BWF, organizace rozhodčích na místě a podobně?
Předpokládám, že vše bude obdobné ostatním špičkovým turnajům, s tím rozdílem, že to bude trochu víc manažerská funkce; spolupráce s více lidmi, delší příprava. A v některých oblastech rozložená odpovědnost; časový program, televize, rozhodčí.
Ale uvidíme, co řeknu, až bude po všem. Protože jedu po prvně jako vrchní rozhodčí, řadu věcí ještě netuším.
Pokud ještě jednou použiji paralelu s hráči, tak se dá říct, že se udržuješ ve formě třeba i v těchto dnech, kdy se jako vrchní rozhodčí účastníš prestižního Japan Open v Tokiu. Jaké je Japan Open oproti jiným vrcholným turnajům a jak ze své pozice hodnotíš jeho průběh?
Jelikož jsem tu potřetí v řadě, mohu trochu porovnávat. Z hlediska organizace, zabezpečení, haly, hotelu, čárových rozhodčích a pohostinnosti patří k absolutní špičce, jako většina podobných akcí v Asii. Evropa je – kromě organizace turnajů – trochu pozadu, hlavně pokud se pohostinnosti týče. Zatím v Japonsku běží vše dobře, osvědčuje se Instant Review System od společnosti Hawk Eye; i když je k dispozici pouze na jednom kurtu.
Je zde také vidět, jak se světová špička rozrůstá, už i zápasy v kvalifikaci trvají v průměru cca 50 minut.
Bohužel Evropa a další kontinenty, až na několik výjimek, oproti Asiatům stále více ztrácejí.
Jak jako vrchní rozhodčí světových turnajů vnímáš diskuzi ohledně změny systému počítání. Byl bys pro změnu, případně pro jaký systém?
Před časem jsem podporoval zkrácení třetího setu. Myslím, že by se zmenšil počet třísetových zápasů, hráči by tolik nevypouštěli koncovky předchozích setů a nenechávali rozhodnutí na poslední set. Řada špičkových hráčů se během prvního setu „rozehrává“, nebo za nepříznivého stavu ve druhém jen dohrává. Zápasy jsou divácky méně atraktivní.
Slíbil jsi mi v tomto novinku ze zákulisí, takže sem s ní.
Vedení BWF bude od září testovat experimentálně nový systém počítání na turnajích nižší úrovně. Bude se hrát na tři vítězné sety do 11 bodů bez nastavení. Pokud se tento experiment osvědčí, bude změna pravidel navržena valné hromadě BWF ke schválení, a pokud bude toto odsouhlaseno, začne se nový systém používat už pro kvalifikaci na olympijské hry.
Osobně hru na tři vítězné sety nepodporuji, mám obavy, co to udělá s nižšími a hlavně dětskými turnaji.
Ale uvidíme, jak vše dopadne.
Myslíš si, že by světový badminton potřeboval jinou změnu pravidel, než úpravu počítání? A pokud ano, jakou?
Nejpotřebnější by byla asi úprava způsobu podávání – hlavně pro čtyřhry – ale to zatím není na pořadu nejbližších dnů.
Společnost Hawk Eye má zařízení, které dokáže indikovat výšku zásahu míčku při podání, ale toto se může týkat opět jen špičkových turnajů.
Jako již tradičně tě poprosím na závěr našeho rozhovoru o nějaké zákulisní zajímavosti ze světového badmintonu.
Ve světovém badmintonu o žádných zajímavých zákulisních drbech nevím, ale zkusím na tom zapracovat. (úsměv)
Možná by bylo zajímavé uvést pár informací o IRS. Poblíž stolu rozhodčích sedí dva mládenci ze společnosti Hawk Eye a jsou vybaveni technikou, která pomocí osmi rychloběžných kamer sleduje nejdůležitější čáry na hřišti; s výjimkou přední a prostřední čáry na podání.
V okamžiku, kdy hráč žádá o "challenge/výzvu", je použito záznamové zařízení, které umožní zpětné posouzení situace. Finální rozhodnutí, zda žádost hráče byla úspěšná nebo ne, má ve své kompetenci vrchní rozhodčí.
Na základě záznamu je pak vytvořena počítačová animace letu a dopadu míčku, která je prezentována na velké obrazovce v hale a v TV přenosech. Pokud hráč neuspěje se svým protestem, ztrácí jednu z celkových dvou výzev pro příští využití.