logo
Český badmintonový svaz

Rozhovor s Petrem Koukalem: Happy end bláznivého roku!

Rozhovor s Petrem Koukalem po 40. Mezinárodním mistrovství České republiky; footogalerii najdete v samostatném článku.

Tak předně - gratulace ke druhému místu. Už se ti rozleželo v hlavě, zda jsi šťastný z postupu do finále nebo smutný z finálové porážky?
Děkuji! Jsem šťastný za čtyři těžké a vybojované zápasy. Kdyby mi před turnajem někdo řekl, že budu hrát finále, bral bych to všemi deseti.
 
Ale začněme od začátku. Americké turné, návrat z Brazílie, časový posun. To asi nebyla právě ideální příprava na české mezinárodní mistrovství.
Nebyla. O to větší mám radost z výsledku! Letos jsem bral MMČR jako jeden z mnoha turnajů a nijak speciálně se na něj nepřipravoval. Před dvěma roky, kdy jsem turnaj vyhrál, to pro mě byl od začátku jednoznačně vrchol sezóny.

 
Z mnoha důvodů bylo první kolo klíčové, tím nejbanálnějším je fakt, že kdyby za stavu 20:20 uhrál dva míče Lang, vypadl bys hned v prvním kole. Jaký to byl zápas z tvého pohledu?
Šílený zápas. S Villem je to vždy zábava a zároveň obrovský boj. Věřil jsem, že ho můžu porazit, když budu hrát dobře. Až na výpadek koncentrace ve 2. setu jsem cítil, že mám trochu navrch. I v momentech 3. setu, kdy jsem o pár bodů prohrával, jsem stále věřil ve vítězství. Myslím, že právě to rozhodlo v koncovce. Společně s odhodláním, vůlí a úžasnou podporou publika.
 
Ve druhém kole nasazená dvojka Francouz Leverdez, vítězství 21:14 a 21:17. Leverdez se nezdál úplně psychicky v ideálním rozpoložení, na tobě už ale bylo znát, jak moc si věříš.
Viděl jsem od začátku, že není úplně v pohodě a dodalo mi to odvahu. Od první výměny jsem věřil, že to půjde, jen musím být trpělivý, hrát aktivně, ale zároveň se vyvarovat nevynucených chyb. To se potvrdilo.
 
V sobotním čtvrtfinále jsi Ukrajince Atrašenkova přehrál ve dvou koncovkách. V té první ti na soupeřův setbol pomohl výrok rozhodčího, který odpískal chybu na podání, které tě už přelétlo a nemohl jsi s ním nic dělat. Tohle nebyl vůbec lehký zápas.
S Atrašenkem se mi nehrálo dobře. Byl jsem po pátku hodně unavený a necítil jsem se dobře. Navíc jeho hra mi opravdu nesedí. S tím podáním to byla klika, ale má s ním problémy už dlouho, často mu ho na turnajích pískají. Nicméně jsem měl samozřejmě velkou radost, že i když se mi hrálo špatně, tak jsem zápas zvládl ve dvou setech a ušetřil síly na večerní semifinále.
 
Semifinále začalo dlouhou a krásnou výměnou. A zároveň jedinou, kdy se Jen Hao Hsu účinně bránil. Byl to z tvé strany nejlepší zápas na turnaji?
Jednoznačně. Paradoxně ta první výměna mě asi nastartovala a pomohla mi „odvázat se“ a zápas si užít na vítězné vlně euforie a radosti ze hry. Věděl jsem, co na něj platí a dařilo se mi udržet správnou taktiku celý zápas. Na konci jsem se dokonce přistihl při tom, jak jsem vědomě výměnu neukončil, protože jsem chtěl, abychom ještě hráli dál. Tento zápas jsem si opravdu maximálně užil. A věřím, že nejen já, ale také diváci, kteří byli neskuteční a já jsem úplně cítil jejich energii.
 

Finále. Polák Wacha, který na tebe umí zahrát. Zápas výrazně ovlivnil první set, kde jsi byl blízko k tomu, abys soupeři vzal všechny tři setboly a dotáhl na 20:20. 
Wacha. Můj velký soupeř. Nikdy jsem ho ještě neporazil. Zná mě a jeho rychlá a agresivní hra na mě velmi platí. Nedává mi žádný čas na tvoření a drží mě pod tlakem i za cenu risku nebo chyby. Hraje se proti němu opravdu těžko, je až neuvěřitelné, jakou má v sobě energii, výbušnost a sílu. Přitom je mu už 30 let, před pár dny se vrátil z Brazílie, kde celý turnaj vyhrál a v Brně odehrál čtyři velmi náročné zápasy proti soupeřům z Asie. Klobouk dolů před jeho výkony, je to pan Hráč a právem patří už několik let mezi absolutní evropskou a širší světovou špičku.
 
Neodpustím si kontroverzní otázku. Spory o auty v každém zápase, divadlo pro diváky, sahání na soupeře i rozhodčí. Jasně, je to součást tvé image, tvé hry. Ale je toho rok od roku více a není už toho trochu moc?
To bys nebyl ty, aby sis nerýpnul. (úsměv) O auty se dohaduji jen když jsem přesvědčený, že jsem to viděl jinak než rozhodčí. Vím, že je těžké sedět na lajně celý den, ale pro nás hráče může jedno špatné rozhodnutí změnit celý vývoj zápasu. A nechápu, že když jde sporný míč a rozhodčí si není jistý, tak se naši domácí rozhodčí většinou přiklání na stranu soupeře. Je to specialita MMČR, nejen letos, ale už historicky. To ti potvrdí i jiní hráči, i Michal Malý to už to říkal. Přijde mi, že čeští čároví rozhodčí mají příliš velkou snahu dokázat sobě i divákům svou nestrannost, a tím české hráče někdy poškodí. V zahraničí to funguje úplně opačně, někdy je to až příliš okaté, ale od toho je hlavní rozhodčí, který může výrok čárového změnit. Tolik k autům. (úsměv)
Divadlo pro diváky, sahání na soupeře a rozhodčí. Užívám si badminton daleko více než dřív a na kurtu jsem spontánní. Není to divadlo, které bych dopředu promýšlel. V tu chvíli to na mě prostě přijde a nemůžu si pomoci. Svým způsobem mi to pomáhá zbavit se napětí. Omlouvám se, jestli to je pro někoho „trochu moc“, jsem prostě takový a jiný nebudu.
 
Domácí vítězství chutnají dvojnásob, jak sis užil „spolupráci“ s badmintonovými fanoušky?
Měl jsem obrovskou radost a byl skoro až dojatý, když jsem viděl, kdo všechno za mnou přijel. Skvělá parta kluků z Bohumína, kamarádi z Hořovic a další fanoušci z celé republiky. Dokonce i ze Slovenska. Velmi si toho vážím a jsem rád, že jsem se s nimi po každém zápase mohl podělit o svoji radost. Díky i všem, kteří mi psali sms, emaily nebo zprávy na facebooku, ještě dnes jsem nepřečetl všechno a omlouvám se, že na všechno nestíhám odepsat. (úsměv)
 
Jaké bylo z tvého pohledu letošní mistrovství?
Velmi vydařené. Když uvážím, že loňské MMČR jsem ze zdravotních důvodů mohl jen spolukomentovat, tak tomu ani nemůžu uvěřit. Nechal jsem na kurtu úplně všechno, porazil jsem silné soupeře a probojoval se až do finále. Tam už to bohužel nestačilo, ale i tak to beru jako happy end celého toho bláznivého roku, který jsem zažil. A díky všem fanouškům a kamarádům si to uvědomuji ještě intenzivněji.
V neposlední řadě mám také velkou radost z dalších důležitých bodů do olympijské kvalifikace, které mě zároveň posunou na žebříčku zase trochu blíže pozicím, na kterých jsem se pohyboval před rokem.
Na závěr bych také chtěl napsat, že letošní Czech International bylo znovu velmi dobře organizačně zvládnuté. Je příjemné poslouchat od ostatních hráčů chválu na český turnaj a chtěl bych tímto poděkovat všem, kteří se na této největší české badmintonové akci podíleli.
 
Co tě čeká v nejbližších dnech a týdnech?
Jsem hodně unavený a tak se rozhoduji, jestli vypustím turnaj v Bulharsku, který začíná už ve čtvrtek nebo to ještě zkusím a vynechám až Dutch Open příští týden. Další program ještě rozmýšlím.
  

About the author Pepa
 
 
X
Enter your e-mail address.
Enter the password that accompanies your e-mail.
Loading