logo
Český badmintonový svaz

Rozhovor s Petrem Koukalem, mistrem České republiky ve dvouhře mužů.

Rozhovor s Petrem Koukalem, mistrem republiky ve dvouhře mužů.
 
Petře, v Mostě jsi získal šestý titul, bez ztráty setu. V semifinále Pavel Florián a především ve finále Jakub Bitman ti ale nedali nic zadarmo. Jak hodnotíš průběh turnaje?
V 1. kole jsem si snažil zvyknout na halu a hlavně na míčky. Do 2. kola jsem už šel s tím, že se pokusím hrát stoprocentně na jistotu a nic nezkazit, což se mi povedlo dokonale a dodalo mně to jistotu. Semifinále a finále už nebyly z mé strany herně zdaleka optimální, ale je třeba vyzdvihnout nepříjemnou a rychlou hru Pavla a především ve finále celkově hodně agresivní pojetí hry ze strany Jakuba.
 
Podrobně se vraťme k semifinálovému a především finálovému zápasu.
V semifinálovém zápase s Pavlem jsem se nechal strhnout do jeho deblových výměn a i když jsem stále vedl a kontroloval průběh, nedokázal jsem mu vnutit svoji hru tak, jak bych si představoval. Už v průběhu zápasu mě mrzelo, že početná divácká kulisa si rozhodně nepřišla na své. Hra byla neurovnaná a příliš rozkouskovaná bez delších výměn.
Finále s Kubou probíhalo přesně podle mého očekávání. Nervózní soupeřův start a následný návrat do hry odvážnou agresivní a nátlakovou hrou. Bohužel nekvalitní míče nedovolily ani jednomu z nás pustit se do delších výměn a tak jediným receptem bylo udržení rychlosti ve výměnách a postupné vytváření si příležitostí na ukončení.

Petr Koukal mezi svými podporovateli (se souhlasem autora, www.360s.cz).

S Jakubem se potkáváte na tréninku, před mistrovstvím jste hráli tréninkové sety, které jsi všechny vyhrál. Byla to do finále výhoda?
Jistou psychickou výhodu ze společných tréninků jsem měl, ale na druhou stranu Jakub neměl co ztratit a měl hodně sebevědomí po dobrém semifinálovém výkonu. Mohl hrát v klidu už s jednou zlatou medailí v kapse a naopak si mohl dovolit i hodně rizika. Proto jsem zápas rozhodně vůbec nepodceňoval.

Kam bys zařadil šestý titul mistra republiky ve dvouhře?
Někam doprostřed předchozích pěti. Herně byl nejtěžší ten první v Krumlově, psychicky pak potom naopak poslední z roku 2011. Ten letošní je někde mezi nimi.

Proběhla i nějaká oslava? Jaké jsi dostával gratulace a která tě nejvíce potěšila?
Oslava byla jen velmi malá a krátká, protože hned v pondělí jsem už zase pokračoval v tréninku. Gratulací bylo mnoho, vážím si každé z nich.

Jak se ti v Mostě hrálo? Jak bys celkově zhodnotil mistrovství?
V krásně zrekonstruované mostecké hale se mi hrálo velmi dobře, škoda jen těch bílých reklamních bannerů za kurtem. Hala by bez problémů mohla hostit i MMČR. Organizačně byl turnaj z mého pohledu bez chyb, jen škoda občasných zaváhání některých nezkušených čárových rozhodčích. To je ale něco, co ke sportu patří a je to tak v pořádku. Všem organizátorům, rozhodčím, dobrovolníkům a dalším lidem, kteří se na MČR podíleli, patří velké díky.


Vidíte, jak se Petr kouká? Lehce vyděšeně, opatrně s tím pohárem! (se souhlasem autora, www.360s.cz).

Stihl jsi během turnaje sledovat i ostatní disciplíny? Co tě na mistrovství zaujalo, potěšilo, překvapilo, zkrátka, co stojí za řeč?
Velmi pozitivně mě ve finále překvapila Lucka Černá a její badminton plný chytrých herních kombinací.
Naopak negativní dojem na mě zanechal herní projev deblového páru Pavel Florián/Ondřej Kopřiva.

V anketě Badmintonista roku 2012 jsi byl druhý za Janem Fröhlichem, který – stejně jako na mistrovství republiky – přerušil tvou vítěznou šňůru. Nepřekvapila nebo dokonce nezklamala tě tato volba?
Upřímně, čekal jsem to. V posledních letech zjišťuji, jak jsem pro mnoho lidí v českém badmintonu stále větším trnem v oku. K mému velkému překvapení a zklamání sleduji, jak moji snahu zviditelnit badminton různými cestami hodně lidí jen slepě odsuzuje místo toho, aby se v tom naopak snažili najít něco dobrého a prospěšného pro celý náš sport. Konečně máme možnost stát se populárnějším sportem a místo toho, abychom se společně snažili najít další cesty k tomu, jak toho využít, tak si jen navzájem hážeme klacky pod nohy a pomlouváme se.
Co se týká ankety, Honza má mé obrovské uznání a velký respekt za to, jak se dokázal po přestávce vrátit do vrcholového badmintonu a vloni zaslouženě získat svůj jubilejní desátý titul. O tom, zda je to více či méně cenné, než vybojovaná účast na OH rozhodli ti, kteří hlasovali, a já výsledek ankety respektuji.

Na tvém facebookovém profilu mohli fanoušci sledovat přípravu na mistrovství pod vedením Dickyho Palyamy. Jaké jsi měl ohlasy na toto přiblížení badmintonu sportovní a badmintonové veřejnosti a jak jsi byl spokojen se skladbou tréninků, který ti hlasováním fanoušci spoluvytvářeli?
Já jsem měl na tento nápad jen samé pozitivní ohlasy a jsem rád, že jsem fanouškům badmintonu mohl nabídnout pohled pod pokličku vrcholové přípravy. Spoustu lidí často sledovalo tréninky přímo v hale. Na skladbě tréninků se mohli fanoušci podílet samozřejmě jen ve velmi omezené míře, ale byla to zábava a bavilo mě to. Co mě ale mrzí je fakt, že svaz nijak nepodporuje snahu jednotlivých hráčů o popularizaci našeho sportu, byť alespoň krátkou zmínkou a odkazem na stránkách.

Jak hodnotíš uplynulé měsíce pod Dickyho drilem?
Velmi pozitivně. Jsem šťastný, že se mi podařilo angažovat v ČR tak zkušeného a celosvětově respektovaného hráče. Jsem přesvědčený, že pod jeho vedením mám šanci dostat se zpátky na hranici světové třicítky a vybojovat si znovu účasti na turnajích světové Super Série.
Co mě však hrozně mrzí je fakt, že zájem o jeho tréninky je ze strany ostatních tak malý. Nedokážu pochopit, proč se tady nikdo nechce učit nové věci od bývalého hráče světové desítky, když žádná podobná příležitost se našim hráčům za takových podmínek běžně nenabízí. Je za tím pouze cena za tuto možnost nebo i pocit řady tuzemských hráčů a jejich trenérů, že jen oni znají správný recept, jak na to? Proč této šance využívají reprezentanti Slovenska, Dánska nebo Nizozemska a nikoliv Česka?

K čemu příprava směřuje, jaké jsou tvé cíle do roku 2013?
Celý rok 2013 bude především o zlepšení mojí hry jako celku. Cílem je co největší posun na světovém žebříčku. Spokojenost bude s TOP 50, snový rok by končil TOP30.

Na jakých turnajích tě v následujících týdnech a měsících uvidíme?
ME družstev, Austria International, German Open, Swiss Open, Polish International.

Už příští týden budeš v českém týmu na Mistrovství Evropy smíšených družstev. Národní tým má příznivý los, jak vidíš šanci na postup mezi osm nejlepších týmů Evropy?
Se Slovenskem si určitě poradíme bez větších problémů. Proti Skotsku máme jistě šanci v obou dvouhrách, ale v párových disciplínách to bohužel příliš reálné nevidím. 
About the author Pepa
 
 
X
Enter your e-mail address.
Enter the password that accompanies your e-mail.
Loading