Rozhovor se Stanislavem Kohoutkem, vedoucím družstva Sokol Veselý Brno-Jehnice, které obsadilo v extralize druhé místo.
Jak jsi byl spokojen se čtvrtým místem po základní části a s jakými ambicemi jste šli do finálového turnaje?
Po odchodu několika klíčových hráčů bylo čtvrté místo odpovídající naší sestavě. Věřili jsme, že právě Krumlov, který vyhrál základní část, dokážeme porazit. Úkol byl dostat se do finále a pak se uvidí.
Jak bys zhodnotil semifinálové utkání s Českým Krumlovem?
Zápas, ve kterém oba celky nechaly vše.
Kde vidíš klíčové momenty semifinále?
Výhra Vojty Šelonga, kolaps Adama Mendreka, skvělá Kamila Augustyn a nakonec debl, kde jsem až do koncovky věřil, že nemůžeme prohrát.
Jak váš tým trávil čas mezi semifinálovým a finálovým duelem?
Odpočinek, sdílení pojmů a dojmů.
Finále. Vstoupili jste do něj dobře, ale Benátky otočily. Jak jsi viděl tento duel, co jej rozhodlo?
Finále mělo předem dané schéma. Máme tři jasné body a minimálně jeden ještě musíme někde urvat, což se nakonec nepovedlo. Co rozhodlo? Měl jsem dva zápasy a oba prohrál.
Ve dvouhře to bylo s Lukášem Zevlem na dva sety, ale v posledním zápase jste mohli s Vojtěchem Šelongem poslat zápas do prodloužení. Vyhráli jste první set, ale potom ve třech prohráli. Jaký to byl zápas?
Od začátku bylo vidět, že pohoda není taková jako v sobotu, navíc se projevila i únava. První set byl ubojovaný a od druhého setu jsme tahali za kratší konec.
Koho z hráčů svého týmu bys vyzdvihl a kdo naopak mohl zahrát lépe?
Jsme tým, proto vyzdvihnu všechny, a jako kapitán beru případnou vinu na sebe.
Proč jsi na finálovém turnaji nenastupoval se svým obvyklým partnerem Michalem Světničkou, se kterým jsi vyhrál mistrovství republiky?
Michal má poslední měsíc zdravotní trable, proto ta vynucená změna.
Co pro tebe bylo nejsilnějším momentem letošního ročníku extraligy?
Je tu jedna věc, ale raději si ji nechám pro sebe.
Po pěti vítězných letech porážka ve finále. Jak ji družstvo přijalo a jak se cítíš ty jako kapitán?
Každá prohra je těžká, nezbývá než pogratulovat soupeři, zvednout hlavu a příště být lepší.