Tomasz Mendrek, předseda sportovně-technické komise ČBaS, hodnotí výkony českých reprezentantů na Mistrovství Evropy jednotlivců.
Pár postřehů z vrcholícího individuálního ME seniorů v ruské Kazani. O skvělé organizaci, nepřekonatelných Dánech v párových disciplínách a i tom, jak blízko nebo daleko bylo splnění historického snu. Myšlenky jsem psal v průběhu sobotního letu na trase Kazaň – Moskva – Brno.
Pocit první: úžasná a skvělá organizace dotažená do posledního puntíku
Velký pozitivní šok. Počínaje prvním přivítáním na letišti a konče koordinovaným, přesným a do posledního puntíku organizačně dotaženým a zvládnutým průběhem celého turnaje. Transport, hotel, informovanost, hala a celkové prostředí a zabezpečení tak významné akce – prostě se vší úctou palec nahoru. Ne nadarmo nám místní organizátoři hned v první větě řekli o třech „dominantách“ současného Ruska. Moskva je politickým centrem a hlavním městem, Petrohrad hlavním městem kultury a historických tradic. Kazaň, město sportu. Nejen kvůli pořadatelství světové univerziády v roce 2013. Hlavní město Tatarské republiky svou sportovní infrastrukturou si plně toto označení zaslouží. Jak obrovský protiklad k tomu, co jsme v únoru 2013 zažili na ME smíšených družstev v Ramenskoe.
Z příletu Jakuba Bitmana a Alžběty Bášové (foto: Tomasz Mendrek)
Pocit druhý: výborní Dánové v párových disciplínách, skvěle načasovaná forma domácích hráčů
Pocit druhý: výborní Dánové v párových disciplínách, skvěle načasovaná forma domácích hráčů
To jsou dva velmi silné dojmy hodnotící jednou větou popis herní kvality jednotlivých států. To bilo do očí na první pohled. Dvouhry, zvláště pak ta ženská, byly disciplínami, ve kterých nebyla nouze o překvapení od samého začátku. Mladičká Carolina Marin roste ve výraznou osobnost. Nicméně éra naturalizovaných čínských hráček, které reprezentovaly evropské státy doplněné o Tine Baun (Dánsko) je za námi a zdá se, že delší dobu v Evropě nebude. Xu (Německo), Pi (Francie) nebo Jie (Nizozemsko) byly schopny oponovat asijským hráčkám. Snad určitým příslibem může být mládí – viz průměrný věk dánských singlistek. Co na mně zapůsobilo, byla příprava a načasování formy hráčů sovětské sborné. Ivanov a společně ve dvojici se Sozonovem – dva páni hráči s velkým srdcem a velkým „H“ na začátku. Musí se nechat, že to společně s organizací zvládli výtečně.
Pocit třetí: K medaili na první pohled nebylo tak daleko, nicméně ten poslední krok je vždy nejtěžší
Účast našeho týmu letos byla víc než velká. Mnozí z nich přijeli se svými trenéry. Mohl jsem proto sledovat hráče, jak z židle trenéra, tak i z tribuny při natáčení jejich zápasů na video. Zkusím proto svůj subjektivní pohled k předvedeným výkonům.
Hala, kde se šampionát konal (foto: Tomasz Mendrek)
Jan Fröhlich – prohra v prvním kole s Rusem Ivanovem. Pro mě jedna z největších osobností tohoto mistrovství. Těžký los, skvělý soupeř , „černý kůň“ tohoto mistrovství. Výborný druhý set ze strany Honzy. Odolávat dlouhodobě útočné hře a tlaku bez chyb bylo velmi těžké. Co bylo skvělé – Honzova ruka a finty u sítě. Škoda, že takový soupeř už v prvním kole. Výkon, za který se Honza nemusí stydět.
Jan Fröhlich – prohra v prvním kole s Rusem Ivanovem. Pro mě jedna z největších osobností tohoto mistrovství. Těžký los, skvělý soupeř , „černý kůň“ tohoto mistrovství. Výborný druhý set ze strany Honzy. Odolávat dlouhodobě útočné hře a tlaku bez chyb bylo velmi těžké. Co bylo skvělé – Honzova ruka a finty u sítě. Škoda, že takový soupeř už v prvním kole. Výkon, za který se Honza nemusí stydět.
Zuzana Pavelková – těsná prohra s Angličankou Chapman ve třech setech. Po výkonu, který jsem u Zuzky ještě osobně neviděl. Velmi dobrý, výborný. Velká škoda koncovky třetího setu. Byl by to výsledek jako hrom, který si Zuzka v tomto zápase určitě zasloužila. Čím delší výměna, tím větší šance získat bod. V těch výměnách Zuzka bodovala. Útok smečí po čáře po dlouhém podání hlavně do bekendové strany, to byla hlavní zbraň Angličanky. Vyrovnané utkání v každém setu. Koncovka toho třetího – 17:15 a 17:21. Škoda. Obrovská vzpruha do další práce, výborný zápas ze strany Zuzky.
Pavel Florián/Ondřej Kopřiva – duel proti italské dvojici Greco/Maddaloni. Zde byla opravdu reálná možnost postupu mezi posledních 16 dvojic. Nechci, ani nemohu hodnotit, neboť jsem viděl jen první set. Tam jsme to dotáhli do vítězného konce, byt‘ jsme o to museli urputně bojovat; až 5. setbol i přes vedení 20:17. Dál pouze to, co jsem slyšel. Zvrátit nepříznivý stav ve třetím setu i přes mohutné dotahování se nepovedlo. Šťastnější v koncovce byli Italové. Můj pocit je jeden – takové zápasy mohou být velmi vydřené, ale mají/musí se vyhrát.
Jan Fröhlich/Zdeněk Sváta – jednotlivé výměny mnohdy jak hra „kočky s myší“, ale kluci nevzdávali boj ani o jeden bod. Zdeněk si tuto vrcholnou akci přijel užít a bylo opravdu velmi sympatické, s jak bojovností a zarputilostí šli s Honzou proti německým deblistům do každé výměny.
Jakub Bitman/Alžběta Bášová – složitý a nelehký los proti sourozencům Mageeovým z Irska. Zcela určitě ale ne úplně nereálný pro sehrání důstojného utkání. Takovým byl průběh druhého setu. Po prvním, na který by asi hlavně Jakub co nejdříve zapomenul (2:11, 9:21). Velké množství nevynucených chyb v úvodních částech výměn – první čtyři míče. Druhý set už byl o vyrovnané hře a boji o každý další bod. 10:11 a ještě 17:17. Bohužel zase ty koncovky. Irská dvojice utekla na 20:17, pouze korekce na 20:18. Zcela určitě zklamání ze hry v prvním setu, ten druhý už byl ukázkou toho, na co Jakub s Bětkou mají.
Český trénink, v popředí Petr Koukal, v pozadí páry Florián - Kopřiva a Bitman - Bášová (foto: Tomasz Mendrek)
Petr Koukal – vítězství nad Tobym Pentym, postup mezi posledních 16 hráčů. Výborný první set s excelentní hrou. Vrácení se do hry ve druhém setu (4:11 – 12:12) bohužel nezvládnutí druhé fáze tohoto setu. Ohlídání si třetího setu od samotného začátku. První důležitý krok se povedl. O postup mezi posledních 8 hráčů stojí na cestě Rus Malkov. Vytáhlý útočný hráč s důrazem v koncovce a slušnou hrou u sítě. Možná právě ten důraz, nebát se zariskovat – to, co předváděl Rus od začátku, scházelo Petrovi. Nejde o útok, ta snaha tam byla víc než evidentní, ale mnohdy míjející se s účinkem, neboť končil v autu. Ba naopak větší klid, nebát se podržet míč ve výměně, zvláště v okamžiku, kdy Petr cítil, že hru i útok Malkova kontroluje. U Malkova nebyl v průběhu zápasu jediný větší výpadek, kdy by se Petr dostal do výraznějšího vedení. V rozhodujících okamžicích jsme bohužel kazili my. Konečné dělené 9. místo.
Petr Koukal – vítězství nad Tobym Pentym, postup mezi posledních 16 hráčů. Výborný první set s excelentní hrou. Vrácení se do hry ve druhém setu (4:11 – 12:12) bohužel nezvládnutí druhé fáze tohoto setu. Ohlídání si třetího setu od samotného začátku. První důležitý krok se povedl. O postup mezi posledních 8 hráčů stojí na cestě Rus Malkov. Vytáhlý útočný hráč s důrazem v koncovce a slušnou hrou u sítě. Možná právě ten důraz, nebát se zariskovat – to, co předváděl Rus od začátku, scházelo Petrovi. Nejde o útok, ta snaha tam byla víc než evidentní, ale mnohdy míjející se s účinkem, neboť končil v autu. Ba naopak větší klid, nebát se podržet míč ve výměně, zvláště v okamžiku, kdy Petr cítil, že hru i útok Malkova kontroluje. U Malkova nebyl v průběhu zápasu jediný větší výpadek, kdy by se Petr dostal do výraznějšího vedení. V rozhodujících okamžicích jsme bohužel kazili my. Konečné dělené 9. místo.
Kristína Gavnholt – spolu s Petrem naše druhé a největší želízko v ohni. Nasazená hráčka. Velmi odpovědně a dobře sehrané první kolo proti Carisse Turner z Walesu. Ještě brilantnější výkon proti Lianne Tan z Belgie. Postupem mezi posledních osm hráček vyrovnání svého umístění z ME 2012 v Karlskroně ve Švédsku. Turkyně Bayrak stojí na cestě k vysněné medaili. Ta vyřadila ve dvou setech druhou nasazenou Kirsty Gilmour. I když tento výsledek vypovídá o kvalitě hry turecké hráčky, všichni jsme věřili, že je to překážka, kterou lze projít. Možná ve svých představách jsme spřádali ještě smělejší vize a plány díky vývoji v části pavouku, kde hrála Kristína. Co k zápasu s Turkyní dodat. Jedno, co se velmi silně nasouvá na jazyk: herně to nebyla Kika, kterou znám. Nikdo z nás nedovede popsat, jak velký tlak v hlavě a jaké pocity měla Kika na kurtu. Z tribuny, kde jsem nahrával zápas na video a fandil, dovedu popsat, co jsem viděl, takto: Útočná, rychlá, pestrá hra Turkyně, která na to vlítla jako vítr. Kristína je ve většině výměn v defenzívě, nedostává se prakticky vůbec ke své silné zbrani – smeči. Bodový náskok roste. Až v druhé částí prvního setu se Kika dostává k výměnám, které ukončuje a boduje. U míčů je ale později, Turkyně vnucuje svoji hru a pokud ji Kristína nepřinutí, prakticky sama nechybuje. Druhý set je bodově vyrovnanější, ale Turkyně neustále zůstává v mírném vedení. Bohužel, stejně jako Malkov proti Petrovi, ani Bayrak nemá v zápase „díru“ a slabou chvilku, která by Kiku nakopla k otočení průběhu zápasu. Turkyně udělá také pár chyb, ale je to vždy v okamžiku, kdy má nahráno a je ve vedení.
Konec. Stejně jako by to byl pro nás, tak i pro Turecko je to historický úspěch. Když jsem viděl později po zápase zdrcenou Kristínu, je velmi těžké hledat v daném okamžiku jakákoliv slova útěchy.
Snad jenom tolik, věřím, že i ta medaile se jednou povede. Ted‘ je čas poděkovat za krásné dělené 5. místo, i když to hořkost porážky a blízkost semifinále neutlumí a nezmírní.
Tomasz Mendrek,
předseda TMK ČBaS