logo
Český badmintonový svaz

Tomasz Mendrek hodnotí vystoupení českých juniorů na Nations Future Cupu 2017

Tomasz Mendrek, jenž na turnaji, který se konal ve slovinském Podčetrteku ve dnech 30. března - 2. dubna, působil v roli reprezentačního trenéra, hodnotí jednotlivé členy úspěšné české reprezentace:
 
Několik vět o individuálním turnaji. Přehled všech výsledků lze najít na stránkách: www.tournamentsoftware.com.  
 
Konstatování napříč disciplínami v pár větách:
 
Dvouhra a čtyřhra muži: mimořádní Španělé – dynamičtí, bojovní, klidní, sebejistí a hlavně úspěšní. Čtyři v soutěži dvouhry = všichni čtyři v semifinále. Dva páry ve čtyřhře = oba dva proti sobě ve finále.
 
Dvouhra žen: na první pohled nenápadná, ale technicky úžasně zdatná se skvělým přehledem a čtením hry- tak lze charakterizovat vítěznou Švýcarsku. Na „vlastní kůži“ to poznala ve finále soutěže družstev i Jana Adámková, která ji podlehla v 3 setech.
 
Čtyřhra žen: otevřená záležitost – bez výrazných individualit. Bojovnost našich holek málem byla korunována „zlatem“. Zase potvrzení mého osobního pocitu, že v této disciplíně při sehranosti a společném tréninku dvojice s jasným zaměřením a trenérským vedením lze dosáhnout kvalitativně i bodově v žebříčcích napříč kategoriemi vysokého umístění.
 
Smíšená čtyřhra: jsme zlatí, nebýt zranění Jana Janoštíka, měli bychom (asi) dva páry v semifinále. Kolik scházelo k vyřazení pozdějších španělských finalistů dvojici Marek Aubus/Jana Adámková, jsem popsal v minulé zprávě.
 
Níže najdete pár poznámek a postřehů k jednotlivým našim hráčům. 

Česká reprezentace do 17 let na Nations Future Cupu.

Kluci:

Marek Aubus: sebevědomý, přemýšlivý, bojovný, mezinárodně relativně zkušený – to jsou jeho devízy. Výrazně se profilující pro dvouhru. Tato jistota se projevila plnohodnotně v soutěži družstev na postu naši jedničky pro dvouhru kluků (100% úspěšnost). Prohrané čtvrtfinále s pozdějším španělským finalistou. Trochu víc klidu= méně nevynucených chyb v koncovce druhého setu, trochu víc důrazu i za cenu hry na hraně rizika v koncovce třetího setu (sklepnutí u sítě po smeči a přechodu na síť). Nicméně za výkon se nemusí vůbec stydět – kvalitní a pestrá hra ze zadní části kurtu – palec nahoru. Hra u sítě s přípravou nohou na možný následný úder ze strany soupeře – zde je pole pro práci v tréninku.
 
Ve svých doplňkových disciplínách i přes to, že je často nehraje: velmi tvárný na rady, vnímavý na spolupráci se svým partnerem/kou, jistý ve standardních situacích – podání/příjem. Nicméně je vidět, že při sehranějších soupeřových dvojicích automatizace a pestrost použití vhodných deblových úderů je kvůli singlovému pojetí hry menší.
 
Jan Janoštík: skvělé odehrál turnaj družstev. Příjemně překvapil hlavně v deblové dvojici s Vaškem Palánem. Vnímavý, tvárný, víc emotivní a prožívající „úderový“ nezdar ve výměně. Na druhé straně dovede u sítě vymyslet zajímavý nápad, podržet hru u sítě bez klasického českého výhozu dozadu a tím připravit vhodnou situaci pro útok. Bojovný a i přes své mládí velmi sebevědomý. Nebojí se zkoušet překvapivé údery.
 
Největší „smolař“. Kvůli zranění (podvrtnutí kotníku) nemohl odehrát turnaj v singlu a deblu. Výborně rozehraného mixa musel skrečovat. Bylo by zajímavé sledovat možnost konfrontace se staršími hráči. Devízou je jeho mládí. Za dva roky může hrát NFC 2019. Pokud bude zdravý, určitě by měl být jedním z lídru týmu.
 
Václav Palán: pro mě osobně jedno z největších příjemných překvapení na turnaji. Svou roli „ryzího deblisty“ na NFC 2017 = specialisty pro párové disciplíny splnil beze zbytku. 100% úspěšnost ve smíšené čtyřhře. Výborně se stmelil i s Janem Janoštíkem v deblu. Bojovnost, převzetí vůdčí úlohy, kvalitní a razantní smeč a opravdu deblové pojetí – hlavní přednosti, které na mne zapůsobily. Dovede si párovku řídit, na druhé straně neustále vhodně burcovat, povzbuzovat nebo naopak uklidnit svého partnera. Obrovská vůle a chuť po vítězství.
 
Účast ve dvouhře je spíše v této chvíli kontraproduktivní pro soustředěnost a plnou koncentraci na párové disciplíny. V nějakém standartu ji odehraje, ale je vidět, že priorita je pro něj někde jinde.          
 
Holky:
 
Jana Adámková: odehrála maximálně možný počet zápasů ve dvouhře. V týmu obdobná pozice na NFC jako u kluků Marek Aubus – singlová jednička. Bojovnice, skvěle připravena fyzicky. Při hře, která ji vyhovuje – bez překvapivých míčů se standardní rychlostí - vyhrává. Nicméně když soupeřka odkryje její slabší místa – zadní backhandový roh (který už nestačí oběhnout) nebo zahájí tempování hry (zadržení úderů, klamavé údery, pestré křivky) začínáme chybovat. Každý zápas je ale velkou zkušeností. Návrhy resp. hlavní body, na co se v tréninku změřit, jsme si s Janou popsali a vysvětlili. Širší paleta úderů jako možná odpověď na konkrétní úder soupeřky („reverse slice“ ze zadního backhandového rohu, úhlopříčný backahndový drop atd.). Stejně tak je třeba rozvíjet umění tempování hry související s ekonomickým, ale rychlým pohybem po kurtu (aktivace – rychlý start k míči – odehrání míče co nejdříve/nejvýše – zpomalení a příprava na následný start).
 
Co bude asi složitější: bylo by vhodné, aby Jana měla možnost mít stabilně s někým hrát bud‘ debla, nebo smíšenou čtyřhru. Zcela určitě ji tyto zkušenosti můžou obohatit i pro její prioritní disciplínu, kterou je dvouhra.
 
V mnohém obdobné poznatky ohledně herního projevu ve dvouhře jako u Jany jsem měl při sledování singlu Nely Němcové. Vnímání a zkoušení v tréninku dnešních trendů: nebát se rozehrát výměnu krátkým nebo i dlouhým překvapivým podáním z backhandové strany (viz španělské hráčky). Neustále pamatovat na fakt, že cílem by měla být snaha odehrát míček co nejvýše (na úrovni pásky u sítě), resp. co nejdříve - v zadní části kurtu. U pohybu platí to stejné, co jsem popsal u Jany. Navíc u Nely neustále s kontrolou a vhodným držením rakety pro konkrétní úder a místo odehrávání.

Na druhé straně „klobouk dolů“ za předvedený výkon s Lucií Krpatovou ve čtyřhře. Nela je velmi emotivní. Hodně komentuje svoje údery. Na druhé straně velká „srdcařka“. Neustále podporuje a povzbuzuje svoji partnerku. S dobrým útokem – razancí smeče a kvalitním krátkým podáním. V každém případě určitě dvojice, s kterou lze cíleně pracovat.
 
Lucie Krpatová: obdobně jako v případě Vaška Palána – naše hlavní deblová specialistka na turnaji NFC 2017. Její výsledky – jak z turnaje družstev, tak i individuálního tomu dávají za pravdu a mluví za vše. Výborné deblové myšlení, kvalitní podání i mezihra (příjem podání). Vnímavá na rady trenérů, někdy s lehkých výkyvem v koncentraci – ale pouze krátkodobým. Dovede i kvalitně odehrát dvouhru. Neprojevuje na kurtu moc emoce, ale uvnitř to prožívá. Odehrála výborný turnaj.
 
Pro kompletnost výčtu a zhodnocení turnaje nutno doplnit následující. Hráči společně mezi sebou vytvořili skvělý kompaktní tým. Vzájemná podpora, povzbuzování, týmový duch a atmosféra plná pohody i mimo kurt – tak to vypadalo v našem týmu. Není to pouhopouhá fráze.
 
Obrovský dík patří Elišce Maixnerové za její masérskou a fyzioterapeutickou práci, kterou nám ostatní týmy mohly závidět. Z tohoto pohledu zažili naši hráči nadstandardní péči. Za mne osobně i poděkování za trenérské spoluvedení párových disciplín a atmosféru, kterou dovedla v týmu vytvořit.
 
Výsledky nemusíme (na jedné straně) přeceňovat, ale zcela určitě (na druhé) můžeme konstatovat, že jsme odehráli výborný a povedený turnaj. Za vystoupení na NFC 2017 se nemusíme stydět. Historie se neptá a vítězství už nám nikdo neodepře.
 
Pár myšlenek na závěr:
 
- Byl to turnaj o získávání zkušeností – vnímat, kde dnes jsou a jak se hrají páry – útok, i u holek nebát se zahrát 2 smeče za sebou, vše ale rozhoduje kvalita prvních 3 míčů,
 
- přejít z tréninku kvantity do stále větší kvality (pracovat na odstraňování vlastních chyb, které se opakují – dobré podání,umět reagovat na příjem krátkého podání ve dvouhře, variabilita úderové techniky),
 
- používat k tomu individuálních tréninků s trenérem, který odstraňuje nedostatky techniky/taktiky, a specifických tréninkových metod (multi feeding)
 
- nebát se hry u sítě – jít na míček včas a snaha zasáhnout co nejvýše nahoře,
 
- v těžké situaci spíše volit údery po čáře než riskantní údery křížem (sekané, nebo ve hře u sítě),
 
- práce nohou – střehovat a umět včas a rychle vyrazit,
 
- vnímat dnešní trend moderního badmintonu – u dvouhry kluků i holek začátek s krátkým podáním, nebát se hry u sítě, hledat možnost ofenzivní hry,
 
- pracovat na pochopení základních principů párových disciplín se zvláštním důrazem na čtyřhry a cílevědomě a kvalitně trénovat nácvik standardních situací (podání, příjem, třetí míč, razance smeče, atd.),
 
- věřit si, dokázat se vyburcovat, povzbudit, na kurtu vždy s hlavou vzhůru, pozitivně myslet a přenést toto nadšení i mimo kurt (povzbuzovat spoluhráče s týmu, fandit, umět vytvořit týmového ducha),
 
- učit se zhodnotit, co bylo v mé hře dobré, a co ne, a pak na nedostatcích pracovat v tréninku (zpětná analýza) – prostě to, co jste od Elišky Mixnerové a mé osoby po zápase slyšeli, zkusit trénovat a aplikovat ve hře v průběhu tréninku.
 
Mgr. Tomasz Mendrek (trenér JNR U17 na turnaji „Nations Future Cup 2017“)
About the author  
 
 
X
Enter your e-mail address.
Enter the password that accompanies your e-mail.
Loading