Náš sobotní ranní rozhovor s Ing. Zdeňkem Musilem jsme přerušili kvůli snídani.  Nyní už je přibližně čtvrt na jedenáct pekingského času, Zdeněk Musil i Petr Koukal jsou po snídani a my můžeme v rozhovoru pokračovat; není-li v rozhovoru uvedeno jinak, na otázky odpovídal vždy Zdeněk Musil, předseda ČBaS. 
 

Co si dal Petr ke snídani v nejdůležitější den svého badmintonového života?

Já to na něj prásknu. Petr byl u McDonalda na Big Macovi.  
 

(nelíčené překvapení) Opravdu?

Ne, dělám si legraci. Měl müsli s jogurtem a hodně ovoce. 
 

Kristína snídala to samé?

Ne, Kristína šla na snídani až teď. Takže buď na pozdní snídani nebo na brzký oběd.  
 

Jak vlastně vypadá váš stravovací režim?

Dávají na sebe pozor, snaží se, aby to měli pestré a vyvážené. 
 

To vypadá jako když majitelka koček pečuje o jejich lesklou srst…

Opravdu to vypadá jako klišé. Ale je to tak – svou stravu střídají. Jí hodně ovoce, zeleniny, ryby, rýži, mají tady velmi dobrou pizzu. Není tam žádné výrazné omezení, ale nepřejídáme se.  
 

Obrazně se teď přesuneme do haly. Jaké jsou podmínky v hale, kde se bude hrát, především teplota?

Za ten týden jsme si tu zvykli na horko. Teď už nám ani nepřijde, že bude přes třicet. Hlásí, že by mělo pršet, ale po dešti ani památka. Také hlásí, že by mělo být zataženo – včera přes smog nebylo na mraky vidět, ale dnes vidět jsou. Ale když vysvitne sluníčko, tak je docela teplo.

V hale může být okolo pětadvaceti stupňů a velké vlhko. To jsou podmínky přímo ideální k tomu, aby se hráči hodně potili.

Když jsem v jednom z předchozích rozhovorů zmínil, že jsem po tréninku s Kristínou byl úplně mokrý, to nebylo jen kvůli slabší kondicí, ale i podmínkami, které tu panují. (úsměv) 
 

Nemyslím si, že by to bylo na olympijských hrách možné, ale zeptám se -- jsou obě strany kurtů stejné, není některá třeba kvůli klimatizaci „po větru“?

Oznámili nám, že klimatizace bude oproti tréninku změněná a že bude zapnutá jen ta, jejíž vývody jsou jen pod diváckými sedačkami.

Takže podmínky by měly být stejné jako při Olympic testu, během kterého nebyla jediná připomínka.

Nicméně v tréninkové hale a rozehrávací hale foukalo a v hrací hale na prvních trénincích foukalo také.  
 

Vidíte na tréninku i hráče z dalších států?

Pokud jsou před námi nebo po nás, tak ano. Autobusem na trénink jezdíme o něco dříve, takže jednotlivé týmy v akci vidíme. Takto jsme mohli sledovat závěr tréninku například u Lin Dana nebo jeho největšího soupeře Chong Wei Lee. Právě Chong Wei předváděl na tréninku neuvěřitelné věci – když hrál na síti, hrál skoro samá „prasátka“.

Máme možnost je vidět, ale že bychom je sledovali to ne. Soustředíme se na vlastní výkony, jak se tak říká. (úsměv) 
 

Ano, to je u sportovců velmi oblíbená věta. Hlavně neříkejte, že míček je kulatý a stát se může cokoliv, protože náš míček kulatý není…

To mi připomíná jednu úsměvnou historku. Když se na jídle potkáváme s ostatními sportovci, tak se pochopitelně snažíme dělat badmintonu reklamu. Určité věci jsou, myslím, velmi zajímavé, vždyť badminton je například nejrychlejším raketovým sportem.

Petr i Kristína v tomto odvádí výbornou práci a sportovci o nás a o badminton projevují velký zájem. 
 

Komu se badminton nejvíce líbil?       

Včera se nás vodní slalomáři ptali, „kolik je tak průměrně pláců za výměnu“. To se nám hodně líbilo, ty „plácy“. (smích) 
 

Zase abychom jen nechválili, tak třeba Petr ve videu na svých stránkách uvádí, že nejrychlejší smeč v badmintonu byla 346 km/h, což není tak docela pravda. V Guinessově knize rekordů je jen 324 km/h.

Já si také myslím, že 324 km/h. A on tvrdí 346 km/h? 
 

Ano. Třeba ten rekord vytvořil Petr, nevím. (úsměv) 

Petr: To jsme měřili v Hořovicích. (město, kde Petr bydlí a trénuje, pozn. aut.)

Zdeněk: Tzv. hořovická smeč.     
 

To si asi smečoval z rozjetého auta…

Petr: A ještě jsme jeli z kopce. (smích) 
 

Už se pomalu stává tradicí, že v rozhovorech se objeví téma „Petr a jeho holky“. Petr mi před časem říkal, že ve světovém badmintonu není žádná pěkná slečna. Myslíš si to samé?

Já když jsem skončil s hraním…

Petr: No, pravěk bych sem netahal… (úsměv)

… a začal jezdit po turnajích jako funkcionář, tak se mi líbila Anu Weckström, teď už Nieminen. Nyní je už trochu silnější a není to ono, ale je pořád hezká.

Petr: Ragna Ingolfsdóttir. Je mi divné, že jsem na ni zapomněl.  
 

Tak na Ragně se Petr shodne s Janem Fröhlichem, tomu se líbí také.

A to se podívejme. (úsměv) 
 

Mě se zase líbí, že celou dobu mlčí a jak je řeč o holkách, tak promluví.

On se teď koncentruje. A vybírá raketu. Z devíti, které tady má, vybere snad tu vítěznou.  
 

(Přichází Kristína Ludíková)

Pořád mluvíme o Kristíně bez Kristíny a teď se vrátila ze snídaně. Takže se můžeš zeptat přímo jí. (v žertu ke Kristíně) Ale moc se nerozmlouvej. (Kristina je známá svou málomluvností v rozhovorech, pozn. aut.) 
 

Kristíno, co jsi měla dobrého k snídani?

Kristína: Banán... (pauza, během které Kristína přemýšlí a Zdeněk se usmívá) 
 

Mě to úplně stačí, jedno slovo na úvod stačí.

Kristína: Ještě jsem měla jeden koláček. A džus. 
 

Jak se cítíš před zápasem.

Kristína: Super. 
 

V jaké jsi formě? Zdeněk říkal, že ti musel nahrávat, až z toho nemohl chodit.

Kristína: To snad ne, já jsem se snažila hrát lehce až něžně.

Zdeněk: Právě se ti podařilo z Kristíny dostat celou větu. To je vynikající úspěch! (směje se jak Zdeněk, tak Kristína) 
 

Zdeněk mi říkal, že sis povídala se spoustou sportovců. S kým sis rozuměla nejlépe?

Kristína: Se všemi se mi dobře povídalo. Já opravdu nevím, co odpovědět. (úsměv) 
 

Něco bys ale vědět měla, a to s jakou taktikou půjdeš do zápasu?

Kristína: Musím hodně běhat. Budu se snažit útočit, a to především dolů; budu hrát smeče a dropy. Zkrátka držet jí co nejvíce dole. 
 

Dozvěděl jsem se, že jsi nešla na slavnostní zahájení. Dívala si se na něj alespoň v televizi?

Kristína: Dívala jsem se, ale ne na celé zahájení. Okolo jedenácté jsem šla spát.  
 

Jak se ti to líbilo?

Kristína: Bylo to moc hezké. A když byly ohňostroje, tak jsem rychle běžela na balkón, abych je viděla.  
 

Jak si se vyspala do nejdůležitějšího dne ve své badmintonové kariéře?

Kristína: Dobře.

Zdeněk: Z Kristíny je opravdu těžké něco dostat, ale tobě se to daří zatím dobře.  
 

Jestli jsem to dobře pochopil, tak Kristína včera nešla na zahájení, dobře se vyspala a nasnídala. Je to tak?

(Kristína se směje a pro smích nemůže odpovídat)

Zdeněk: (ukazuje na smějící se Kristínu) Stačí ti to takhle?  
 

A raketu už sis vybrala?

Kristína: Já si rakety nevybírám, je mi jedno s jakou budu hrát. 
 

Tak věřím, že ať to bude raketa jakákoliv, že ti přinese štěstí.

Kristína: Také doufám.