Teprve jako třetí český reprezentant dosáhla na zisk medaile z ME U15. Potvrdila také fakt, že tuzemský mládežnický badminton táhnou především dívky. Amélie Maixnerová vybojovala na ostrově Ibiza zatím největší úspěch své kariéry a v rozhovoru přiznala, že si to ještě tak úplně neuvědomuje. "Je to neuvěřitelné, jsem moc šťastná," hlásí z Baleárského ostrova krátce po týmové večeři.
Jak moc tě těší zisk bronzové medaile a byl už čas na to uvědomit si, co se ti podařilo?
Pořád si to uvědomit nedokážu, je to neuvěřitelné, skoro až neskutečné. Užívám si to moc, jsem moc šťastná.
A už proběhly nějaké oslavy? Voláme si po večeři, takže předpokládám, že gratulace od týmu už máš za sebou…
Ano, všichni mi moc gratulovali, ale velké oslavy ještě neproběhly. Byli jsme u bazénu a u moře, zítra se navíc balíme a už odlétáme. Ale bude také medailový ceremoniál, na který se moc těším.
Kolik proběhlo zpráv s gratulacemi, dá se to vůbec spočítat?
Strašně moc, nedá se to spočítat, dostala jsem zprávy snad od všech lidí, co znám. (směje se)
Když půjdeme postupně turnajem. Hned v úvodu tě čekala silná Francouzka Lily Gautier. Los úplně přívětivý nebyl, že?
Francouzi jsou badmintonově výborná země a každý, kdo na šampionát z Francie jede, tak je dobrý. Byl to moc náročný první zápas a byla jsem moc ráda, že jsem ho zvládla. Úplně detailně si ho nevybavuji, ale rozhodlo asi nejvíce to, že jsem udržela chladnou hlavu.
V dalším kole čekala Slovinka Tinkara Alič, kterou jsi smetla jednoznačně 21:10, 21:10…
Musím ale říci, že soupeřka hrála moc hezky, jenom hodně kazila. V tomhle zápase bylo důležité, abych se s ní nesvezla a nezačala kazit také.
V osmifinále pak číhala nasazená Němka Gloria Poluektov. Kde hledat v tomto zápase klíčovou fázi?
Obrovsky rozhodl první set, prohrávala jsem už 20:17, poté jsem však uhrála pět míčků v řadě a to, dle mého názoru, rozhodlo celý zápas.
V boji o jistotu cenného kovu si narazila na Maďarku Hedi Dorozsmai. Potkaly jste se už někdy v minulosti?
Znám ji právě už hodně dlouho, ještě před třemi lety jsem s ní prohrála na dva sety. Je výborná, bylo to těžké po prohraném deblu, protože nás výsledek s Erikou (Osičkovou - pozn. redakce) mrzel, ale dokázala jsem se soustředit. Soupeřka má výborné dropy, je rychlá. Byl to asi nejlepší zápas z mé strany, říkala jsem si, že se hraje o medaili a to mě ještě posunulo k lepšímu výkonu.
Už zanedlouho po vítězném čtvrtfinále čekal v boji o finále další oříšek, Turkyně Aleyna Korkut. Hrála v prohraném utkání roli už i únava?
Upřímně, dneska to bylo hodně náročné, po vyhraném singlu ve čtvrtfinále jsem byla strašně unavená. Musela jsem se rychle vrátit do tempa, protože nám navíc posunuli zápas o dvě hodiny a hrály jsme dříve. Já si myslím, že to únava trochu ovlivnila. Ona byla hrozně rychlá, vydržela dlouho běhat a já už jsem hodně kazila, mohla bych podat lepší výkon, ale už to nešlo.
Je někdo, komu by jsi chtěla speciálně poděkovat?
Určitě bych chtěla poděkovat Tomášovi Krajčovi a Oscarovi Martínezovi, kteří se o mě v Praze starají, stejně tak Michalovi Turoňovi s Matějem Hubáčkem, kteří nás trénovali tady na Ibize a samozřejmě rodičům, kteří mě vozí na tréninky a vytváří mi skvělé zázemí.
Co dál tě čeká, ať už po sportovní nebo té osobní stránce? Po velkém úspěchu přijde čas asi také na školu, čekají tě přijímačky jako pár dalších reprezentantů?
Já jsem na osmiletém gymnáziu, takže se mě přijímačky netýkají. Ale sportovně budu mít nabitý podzim, budou tam turnaje U17 a na konci roku Mistrovství České republiky.