Dotáhl to až na druhé místo světového žebříčku a je jednoznačně řazen mezi evropské velikány tohoto sportu. Jan Ø. Jørgensen ukončil po loňském Denmark Open profesionální kariéru a přesunul se do Německa za svojí ženou. Teď se v exkluzivním rozhovoru pro Český badmintonový svaz rozpovídal o životě po kariéře, ale i o tom, že pro něj zůstává nejsilnějším zážitkem vítězství z týmového Thomas Cupu.
Jane, když jste viděl výsledky asijského turné a především Toyota Thailand Open, kde se váš pětatřicetiletý krajan Hans-Kristian Vittinghus dostal až do finále, nemrzí Vás trochu, že jste profesionální badminton pověsil na hřebík?
Upřímně mě výsledek Hanse-Kristiana potěšil, ale že bych si řekl, abych znovu naskočil do badmintonového kolotoče, tak to určitě ne. Musím říci, že si teď život moc užívám a že jsem ukončil kariéru ve správný moment.
Předtím, než se přesuneme k Vaší kariéře, řekněte nám, co tkví za úspěchy dánského badmintonu a proč jsou jeho zástupci, především v nejprestižnějším singlu mužů, schopni odolávat asijským hráčům?
Myslím, že schopnost dánských hráčů konkurovat světu a především asijským hráčům je v naší badmintonové kultuře. Pokud jste mladý hráč, máte v podstatě veškeré podmínky k tomu, abyste uspěl. Můžete trénovat se všemi světovými hráči, diskutovat o tom, jak se stát profesionálem, dobrým hráčem. Není to tak těžké, když máte veškeré potřebné znalosti, a když navíc tento recept máte od tolika skvělých hráčů v naší zemí.
Jste mistrem Evropy, máte medaili z mistrovství světa jednotlivců, vítězství na prestižních Indonesia Open a Malaysia Open. Kterého z úspěchů si v kariéře vážíte nejvíc?
Těžká otázka, ale cítím, že je nejspeciálnější výhra na Thomas Cupu (mistrovství světa mužských týmů – poznámka redakce), je něco neuvěřitelného nevyhrát jen za sebe, ale za celý tým a skupinu lidí, kteří na něm pracují. Je to něco, na co nezapomenu do konce života.
Vy jste zažil mnoho utkání s Lin Danem. Je pro Vás on nejlepším hráčem historie nebo vidíte ještě větší potenciál v současné světové jedničce – Japonci Momotovi?
Pořád si myslím, že Lin Dan je tím nejlepším. Dvakrát vyhrál olympiádu, získal veškeré tituly, které lze v badmintonu uzmout. Kento Momota má stejný potenciál jako Lin Dan, ale uvidíme za 5, 10 let, protože noví hráči budou přicházet a navázat na úspěchy Číňana bude mimořádně obtížné. Takže za mě je zatím nejlepší právě Lin Dan.
Toto interview je pro Český badmintonový svaz, v jehož čele teď stojí Petr Koukal. Sehrál jste proti němu dva poměrně vyrovnané zápasy, pamatujete si je?
Samozřejmě si Petra pamatuji a naše vyrovnané zápasy také. Co si vybavím, že měl opravdu dobré a tvrdé smeče, takže jsem vždycky musel hrát dobře hlavně z defenzivy. Opravdu jsem si užíval naše zápasy.
Pokud mám správné informace, přesunul jste se do Německa za svou ženou. Zůstal jste nějakým způsobem u badmintonu a jaký je Váš klasický denní program?
Ano, zůstal jsem u badmintonu. Žiji v Německu, kde žena hraje házenou. Badminton hraju v malém, lokálním klubu a stále ještě válčím i v dánské lize, jejíž vyvrcholení bude asi mým posledním opravdovým zápasem. Snažím se udržet v kondici, trénuji, baví mě také golf a chci být samozřejmě připravený na Final Four, zmiňované dánské ligy, které přijde na řadu během pár měsíců.
Olympijské hry by měly být vrcholem roku 2021. Jaký je Váš předpoklad a koho považujete za favorita mužského singlu?
Myslím, že Viktor Axelsen a Kento Momota získají medaili, i když nevíme, v jaké formě se teď světová jednička nachází... Možná ještě řeknu jedno překvapivé jméno, ale černým koněm je pro mě Indonésan Ginting.