Minulý víkend měl jednu velkou hvězdu. Na republikovém šampionátu do 15 let exceloval brněnský Lukáš Thor. Ve slíbeném rozhovoru říká, jak moc ho zlatý hattrick překvapil, představuje svoji zatím krátkou kariéru a také cíle, na které se v nejbližší době upíná. “Hlavně je ale důležité zůstat zdravý, loni jsem měl problémy se zády,” uvědomuje si to nejdůležitější mladík z brněnského FSpS.
Tři tituly z MČR, to je úžasná bilance. Asi hodně lidí Tě možná začne po turnaji více sledovat a vkládat do tebe naděje, co se budoucnosti českého badmintonu týče... Zkus ale nejprve lehce představit, jaká byla vůbec tvoje cesta k badmintonu?
Je mi 14 let, jsem z Brna a druhým rokem studuji na sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka. Raketu jsem poprvé držel v 9 letech na dovolené ve Slovinsku, tam mě začal bavit a po příjezdu do Brna jsem se přihlásil do badmintonového klubu.
To, co předcházelo velkému úspěchu na MČR, byl evropský šampionát ve Španělsku. Dá se asi říct, že to byl vrchol tvé dosavadní kariéry, kdybys pár slovy mohl popsat průběh šampionátu a sbírání zkušeností na Ibize?
Na Ibize jsem viděl a seznámil se s hodně dobrými hráči, kteří mi ukázali, že mám ještě co zlepšovat. V singlu jsem prohrál ve druhém kole, kde jsem nepodal můj nejlepší výkon a v mixu jsme s Erikou Osičkovou po vyrovnaném zápase prohráli ve třetím kole se švédským párem.
Teď už ale k MČR. S jakým očekáváním jsi odjížděl do Krumlova a napadlo Tě vůbec, že bys mohl mít zlatý hattrick?
S kluky ze špičky většinou hraji vyrovnaně, a tak jsem do Krumlova odjížděl s přáním získat jakoukoliv medaili. V mužské čtyřhře jsem neměl původně vůbec startovat, ale Kryštofovi Klímovi se zranil spoluhráč, tak mě těsně před startem oslovil a dali jsme to dohromady. Zlatý hattrick dost překvapil i mě.
Je nějaký triumf, kterého si ceníš na MČR nejvíce, třeba proto, že cesta k němu byla z Tvěho pohledu nejtěžší?
Všech triumfů si vážím stejně. Každý titul je ale jiný, v singlu je obrovská konkurence, mohlo to dopadnout všelijak. V mixu jsem toho s Erikou (Osičkovou - pozn. redakce) odehrál už hodně a v zápasech rozhodují někdy jen maličkosti, neplánovaný debl jsem hrál s kamarádem Kryštofem (Klímou - pozn. redakce), a nakonec z toho byly tři zlata.
Na soustředěních reprezentací už byl občas kladený důraz také na specializaci disciplíny. Jsi už teď rozhodnutý, jestli se chceš do budoucna věnovat pouze singlu, nebo více disciplínám?
Nejvíce se na tréninku věnuji singlu, také mě nejvíce baví a jako druhou disciplínu mám mix, kde máme také hezké výsledky.
Mladí hráči mají většinou někoho, ke komu se chtějí přiblížit. Kdo je tvůj badmintonový vzor ať už z českých nebo zahraničních hráčů a z jakého důvodu?
Můj badmintonový vzor je Lee Chong Wei, který sice už skončil, ale mám ho stále nejraději. Líbil se mi totiž jeho styl a chování na kurtu.
Jaké jsou tvé plány na další období a jaké nejbližší cíle si před sebe dáváš pro začátek příštího roku?
Nejvíce bych si přál udržet si zdraví, protože jsem loni měl problém se zády, kdy jsem 4 měsíce nemohl trénovat a musel jsem toho hodně dohánět. Mým nejbližším cílem je probojovat se do smíšeného družstva na ME U17 v příštím roce.
Poslední řádky nechám kompletně na Tobě, za krumlovský úspěch si to určitě zasloužíš, takže do toho…
Na závěr bych chtěl poděkovat Standovi Kohoutkovi, který mě dlouhodobě trénuje, Milanovi Ludíkovi z SCM, Erice a Kryštofovi, Markétě Osičkové a Kubovi Mazúrovi za koučink na MČR, svým rodičům a všem, kteří mi fandili a podporovali mě.