Ve druhém díle “Návratů k MS” se zaměříme na singlové šampiony. V Huelvě nastal obrovský rozruch už v úvodu, když se o největší šok kraje šampionátu postaral Loh Kean Yew ze Singapuru, který porazil suveréna celé sezony Dána Viktora Axelsena. Pohádka tam ale teprve začala… Mezi ženami si trpké vzpomínky na domácí olympijské hry zase vynahradila Akane Yamaguchi, která prožila také krásnou cestu andaluským dobrodružstvím, které vrcholilo 19. prosince.
Přesně před rokem seděl v lavici Singapurské Sportovní Školy (SSP) a poslouchal, jak o své kariéře vypráví jeden z největších badmintonistů historie – Lee Chong Wei. O 12 měsíců později zde sedí znovu, tentokrát už své zkušenosti předává on, čtyřiadvacetiletý mladík, který všem v Huelvě vypálil rybník – Loh Kean Yew. Vítězstvím na mistrovství světa už svůj velký vzor překonal. “Nesrovnávejte mě ale s ním, prosím, dokázal toho několikanásobně víc,” zůstává skromný čerstvý šampion.
V Paláci sportu Caroliny Marín se jeho nevýrazný úder nese do zadní části kurtu, Ind Srikanth Kidambi míček pouští. Aut? Kdepak. Míč spadne ještě dost výrazně před zadní čáru. Senzační cesta hráče, jehož největší dosavadní úspěch měl podobu stříbra z Her Jihovýchodní Asie, končí zlatou medailí. Nečekanou, ohromnou.
“Je to pro mě samozřejmě obrovská věc, ale stejně tak je to skvělý úspěch pro Singapur, když víme, že i tak malá země může získat zlatou medaili na tak velké události. Jsem samozřejmě nadšený, že já jsem ten, kdo tvoří historii,” vnímal s odstupem svůj nečekaný triumf mladý reprezentant Singapuru.
Stal se prvním zástupcem své země, kterému se na světovém šampionátu podařil takový úspěch.
“Být co nejvíce konzistentní, najít správnou vyváženost mezi agresivitou a trpělivostí, nedělat jednoduché chyby a neustále zůstat soustředěný, ten zápas byl tak intenzivní, že se mohl jediným okamžikem obrátit na druhou stranu,” hodnotil nejdůležitější duel stále velmi mladé kariéry muž, jenž se narodil v Penangu.
Málokdo věděl, že si čerstvý mistr světa ve čtvrtfinále poranil kotník, po semifinále dokonce nemohl chodit, a nebylo daleko dokonce od možnosti, že by utkání o zlato vzdal. “Po semifinále to byl opravdu náročný večer, nemohl jsem chodit, myslel jsem, že je po všem. Ale tým, který mám za sebou, udělal fantastickou práci a já mohl absolvovat svůj životní duel,” chválil trenérský, ale i doktorský štáb.
Finále nakonec zvládl ve dvou setech. Co ale teď, přijde ztráta motivace? “I přes to, že jsem v Huelvě vyhrál, mám tolik věcí ke zlepšení, fyzicky i mentálně, takže můj cíl je ten, být lepším hráčem než včera a neustále se zdokonalovat,” odmítá jakýkoliv ústup z tvrdé práce Loh.
“Sport není nikdy jednoduchý, vždy je jenom jeden vítěz, ale pokud na začátku cesty sníš, a postupně se začneš na svůj velký sen víc a víc zaměřovat, tak nic není nemožné,” říkal dojatě singapurský národní hrdina na konec, a to samé radí i svým krajanům z malé, leč teď velmi úspěšné země..
Trochu jiný je příběh Akane Yamaguchi. Čtyřiadvacetiletá Japonka z Katsuyami toho vyhrála už hodně. Vrstevnice singlového šampiona dokonce měla cenný kov už i ze světového fóra, proto v Andalusii patřila do skupiny favoritek, zvláště poté, co nestihla doléčit zranění Carolina Marín, a také do Huelvy nepřijela olympijská šampionka Chen Yu Fei.
Právě sportovní svátek, který se konal před půl rokem v Tokiu, byl absolutním propadákem domácí badmintonové výpravy. Tým kolem Kenta Momoty jen přihlížel jak krajané v ostatních disciplínách doslova překonávají medailové rekordy, v badmintonu se to nepovedlo. Pouze jediný bronz, to je jedna z nejhorších bilancí, kterou asijská velmoc pod pěti kruhy historicky zaznamenala.
A právě Yamaguchi měla také oči pro pláč. Ve čtvrtfinále podlehla Indce Pusarle Sindhu 0:2 a její největší sen – medaile na domácích hrách – tak zůstal nenaplněn. O to obdivuhodnější je vůle, s kterou se pustila do přípravy směrem k druhému vrcholu roku.
Mladá Japonka navázala na krajanku Nozumi Okuharu, a stala se druhou badmintonistkou ze země vycházejícího slunce, jež ukořistila světový vavřín. “Od olympiády jsem hrála hodně zápasů, byly v nich dobré momenty, i ty horší, za to, že ta celá jízda skončila takhle, jsem samozřejmě enormně šťastná a vděčná,” připomněla fakt, že odehrála od nevydařených olympijských her snad vůbec nejvíce utkání z celé světové špičky.
Oba singlové tituly měly tedy v Huelvě svůj krásný příběh. Vítězství málo známého mladíka z městského státu, ale také dokonalé “zmrtvýchvstání” po olympijském zklamání v podání Akane Yamaguchi, se zapíší nesmazatelně do badmintonové historie.
První díl "Návratů k MS", najdete pod tímto odkazem. Ve třetím a zároveň posledním díle se vrátíme k párovým disciplínám na šampionátu v Huelvě.