Možná trochu nenapádně se dostala do pozice nejúspěšnější hráčky prosincových juniorských šampionátů. Celkem tři tituly pro párovou specialistku Kateřinu Koliášovou znamenaly hodně radosti a také nového sebevědomí, které by chtěla zúročit už brzy. "Z MČR dospělých chci také medaili," avizuje před únorovou akcí badmintonistka trénující v Praze.
Dva tituly na MČR do 17 let, dva týdny předtím vítězný debl také na MČR do 19 let, se závěrem sezony u Tebe musí vládnout spokojenost, je to tak?
Určitě ano, na obou turnajích jsme s Kačí (Osladilovou - pozn. redakce) byly favorizované a myslím, že jsme naši roli splnily výborně. Z úspěchů máme velkou radost. V únoru se pořádá MČR dospělých, z kterého bych také chtěla medaili.
Který z triumfů byl z tvého pohledu nejtěžší, když porovnáme disciplíny napříč oběma šampionáty?
V U17 to byl rozhodně mix, kde jsem se s Vojtou sešla na kurtu po nějaké době, kvůli jeho zranění. I nervozita hrála svou roli a obojí se projevilo hned v prvním zápase, kde jsme trochu zaváhali. V deblu se oba turnaje podobaly, jelikož jsme měly soupeřky našeho ročníku, se kterými jsme už několikrát hrály, takže jsme věděly, co od nich čekat.
Celá sezona byla extrémně napěchovaná akcemi. Na který turnaj vzpomínáš nejraději a kde se hrálo nejlépe?
Na každý turnaj mám nějakou vzpomínku a mezi mé oblíbené patří třeba mistrovství světa i Evropy. Ráda se vracím k prvním mezinárodním titulům, a to v Českém Krumlově v mixu a nedávno s Kačí v Trenčíně. Ale asi ze všeho nejraději na MČR družstev, kde jsme se sešli jako skvělá parta a podařilo se probojovat až ke zlatu. Z toho mám obrovskou radost, protože konkurence byla velká, ale hrála jsem zde podle mě nejlépe.
S Katkou Osladilovou Vám to herně stále klape, i když trénujete 400 km od sebe. Jsou v plánu nějaké změny? Říká se, že pro budoucí úspěch v párových disciplínách je třeba trénovat společně…
Vzhledem ke škole se společné tréninkové příležitosti hledají špatně. Volných možností rády využijeme a uvidíme, jak se mé i Kačky tréninkové podmínky pozmění či ne. Zatím jsme se nesetkaly s problémem nesehranosti nebo mezer na kurtu.
Kromě hlavní disciplíny se Ti v celém roce poměrně dařilo s Vojtou Havlíčkem v mixu, s kterým si také triumfovala na MČR U17. Jak to vypadá do další sezony s touhle spoluprací?
Rozhodně spolu pokračovat budeme. Máme před sebou ještě hodně turnajů, kde můžeme sbírat zkušenosti a díky nim se zlepšovat. Chtěli bychom se prosadit i na dospělé scéně a tuhle příležitost budeme mít hned na začátku roku na GPA v Českém Těšíně.
V sezoně se určitě i pár věcí nepovedlo, je něco konkrétního, co bys nejraději z badmintonového roku 2022 vymazala?
Určitě by to bylo první kolo deblu na dospělých (GPA mem. K. Holobradého). Vůbec se mi nedařilo, navíc jsem se necítila moc dobře. Naštěstí to Kačí vzala v pohodě a zpětně už se tomu smějeme. Také mě mrzí ME, kde jsme ve velkém počtu i napříč zeměmi měli střevní problémy a tak se dělaly velké změny v týmech a i v jednotlivcích jsme nedokázali podat naše nejlepší výkony. Nechci říkat, že bych to vymazala celé, ale myslím, že bychom si to užili mnohem více, nebýt takové nepříjemnosti.
K času kolem Vánoc a Nového roku patří také přání. Jaké je Tvé přání do Nového roku pro sebe a také pro celý český badminton?
Po osobní stránce bych chtěla úspěšné turnaje a pro celý český badminton asi pohodu. Ať se vyřeší spory, co kdo s kým má, ať si ten sport děláme hezkým. A pro hráče úspěchy, a to jak v badmintonu, tak i v osobním životě a hlavně bez zranění.