Plány na lepší zítřky, představení nové identity, ale také shrnutí šancí českých singlistů na olympijské hry do Tokia. To byly hlavní témata tiskové konference, kterou vstupuje český badminton do nového roku.
Možná Vás zaujalo slovo "BAD" v nadpisu. Ale k tomu až v samostatném článku, který nám přechod na novou identitu podrobněji přiblíží. Nová vizuální tvář by měla znamenat i jednotnou cestu, kterou se vedení svazu působící ve funkci půl roku, rozhodlo razit. Měla by to být cesta větší profesionalizace, pravidelných účastí na Olympijských hrách a také vytvoření takových podmínek, za kterých nebudou muset reprezentanti vyjíždět za tréninkem do zahraničí.
Letošní cíl je jasný. Odložené olympijské hry v Tokiu. Reálnou šanci na asijský sportovní svátek mají v singlech zejména Kateřina Tomalová a Milan Ludík. "Covidová sezona s méně turnaji mi paradoxně možná prospěla, měla jsem víc času na trénování mých slabin," přiznává reprezentantka, působící dlouhodobě v dánském Centre of Excellence. "S žebříčkem je to hodně komplikované, momentálně jsem na 45. místě v olympijském rankingu, některé hráčky ale už ukončily kariéru, některé zase nepustí kvůli přísným podmínkám nominací jejich domácí svaz. Takže jsem teď reálně asi 41.," potvrdila místo těsně pod čarou postupu na OH Tomalová. Na hry je zatím rezervováno 38 míst.
Česká mužská jednička Milan Ludík, který neúspěšně bojoval už v minulých olympijských cyklech, je od svého snu startovat v Tokiu zhruba stejně daleko jako Tomalová. "Mám v plánu asi 4-5 turnajů do konce kvalifikačního cyklu, nejvíc se pak hodlám soustředit na mistrovství Evropy, za které je největší příděl bodů," popisuje svůj program hráč, jenž by účastí pod pěti kruhy alespoň částečně dohnal svoji sestru Kristínu Gavnholt, která startovala na olympiádě hned třikrát. "Sestra je mojí neuvěřitelnou oporou, rozhodně mě nepopichuje, ale snaží se maximálně radit a já jsem jí za to moc vděčný," dodává momentálně 128. muž světového žebříčku.
Svoji šanci na olympijský start nevzdal ani Adam Mendrek. Pětadvacetiletý rodák z Českého Těšína si pochvaluje tréninky v Národním badmintonovém centru v Plzni. "Věřím, že díky zlepšeným podmínkám přípravy a Národnímu centru můžeme klidně za 2 nebo 3 roky vychovat světového hráče," vyzdvihuje profesionální podmínky centra. Pětadvacetiletý borec by rád kráčel v otcových šlépějích a také se zúčastnil největšího sportovního svátku. "Dokud není konec kvalifikace na OH, budu bojovat," je odhodlaná česká žebříčková dvojka.
Velkým přínosem by pro české reprezentanty mělo být Czech Open, jenž se bude hrát v Brně od 18. do 21. března. Turnaj je zařazený mezi hrstku vyvolených akcí, na kterých se budou dát sbírat body do olympijské kvalifikace. Domácím reprezentantům by navíc nemusela přijet tak silná konkurence jako v minulých letech. "Jsem moc rád, že se díky našim kontaktům podařilo tenhle turnaj, který bývá normálně v jiném termínu, do kvalifikace o OH zařadit," konstatuje předseda svazu Petr Koukal a promptně dodává. "Všichni naši elitní reprezentanti mají šanci uspět a věřím, že se podaří minimálně jednomu vybojovat určitý počet bodů, který zaručuje účast na OH," tvrdí trojnásobný olympionik Koukal.
Kromě Czech Open se můžeme těšit i na atraktivní prostory haly Universum, kde by se v květnu měl uskutečnit domácí šampionát. O tom, jestli to tak bude, ale bohužel nerozhodují pouze činovníci svazu, ale v současné chvíli také vláda, potažmo hygienici. "Hrozně moc bych si přál, aby nám dovolili hrát i na amatérské úrovni. Když vidíte plné tramvaje, nedává rozum, aby v badmintonových halách nemohlo být třeba 12 hráčů na několik set metrů čtverečních. Volají mi z různých malých měst, ba i vesnic, kde jsem donedávna ani nevěděl, že badmintonová hala je. Prosí, ať děláme vše, co je v našich silách a zasazujeme se o otevření. My společně s Českou unií sportu se o to maximálně snažíme, protože ty příběhy se mě i samotného dost dotýkají," volá předseda badmintonového svazu po zdravém rozumu.