Skvělý řečník a vystudovaný učitel, který se dlouho pohyboval na basketbalovém poli. Hlavně ale odborník, který na základě bohatých zkušeností přímo z MŠMT umí pracovat s dotačními programy a tím přinést co nejvíce peněz do Českého badmintonového svazu. To je krátké představení Tomáše Masára, který má ambice pomáhat i samotným klubům. Co říká na rozdělení financí od Národní sportovní agentury nebo co si myslí o tom, jak kluby s dotačními programy pracují? Dozvíte se v následujících řádcích.
Začněme hodně laicky... Co mají kluby dělat pro to, aby získaly co nejvíce peněz z dotačních programů?
Je podstatné pracovat soustavně, dotace jsou koncipovány z velké části na členské základně. Je důležité mít evidenci dětí, ne nahodile sbírat na poslední chvíli informace. Velmi důležité je také znát termíny žádostí. Pokud nestihnete termín, nedostanete nic a musíte čekat další rok. Je nutné mít veškeré vyúčtování z minulého roku v pořádku. Je potřeba samozřejmě právní subjektivita, nemůže si nahodile přijít člověk, který trénuje pět šest dětí. Jednoduché shrnutí – mějte klub, mějte děti a čím víc dětí máte, tím větší podíl peněz můžete získat.
Existuje podpora také na jednorázové akce, turnaje, nábory, sportovní veletrhy. Covid doba vše zbrzdila, teď by ale měla být priorita vše zase nastartovat. Peníze se na to znovu najdou.
Když se podíváme na rozdělení financí od NSA, Český badmintonový svaz, stejně jako většina sportů, dostal zhruba o 5% více než v loňské žádosti. Bylo to férové rozhodnutí?
Není to fér, protože spousta svazů vzala žádost z loňska a jenom přepsala datum. My jsme si s tím dali strašně moc práce, měnil se program Talent, popsali jsme žádost do detailu. Stojí to úsilí spousty lidí, a ve finále Vám řeknou, že se plošně přidá 3-5%. NSA si na začátku dala nějaká kritéria, která pak úplně nedodržovala. Vzhledem k personálním změnám a dalším okolnostem se nakonec chtěli asi všem zavděčit a přidali plošně mezi zmíněnými 3-5% financí.
Například někdo, kdo použil tentýž projekt jako minulý rok, dostal stejně o pět procent více, stejně jako badminton. Rozhodně to fér nebylo a ve sportovním prostředí to vyvolalo mnoho negativních emocí.
Co v tom hrálo roli? Chtěla to NSA mít rychle z krku nebo v tom hrál velkou roli Covid, případně probíraná, hodně nepovedené anketa, která na začátku roku proběhla?
Byl to asi souběh všech těchto okolností. Když vypustili výsledky ankety, spustila tím NSA ohromnou nevoli. Třeba fotbal by se finančně propadl o velké množství peněz, a to najednou musel být velký tlak i na lidi uvnitř NSA. Ona anketa měla o rozdělení prostředků rozhodovat až ze 40%. Covid k tomu rozhodně nepřispěl a samozřejmě ani interní obsazení pozic v NSA. Všechny tyto okolností nejspíš donutily NSA rozdělit znovu peníze takhle plošně. Každý dostal procentuálně přidáno zhruba stejně.
V jednom z předchozích článků bylo zmíněno, že vznikl ještě určitý prostor, ve kterém by se dalo požádat o přerozdělení a navýšení finančních prostředků. Platí to stále?
Původně vznikla myšlenka, že nesedí přepočet, jednoduše řečeno - kolik jednotlivé svazy dostaly peněz. Řešilo se, jestli se nevypíše ještě nový program. V mých očích tenhle prostor zanikl, když se vyměnilo vedení NSA. Na druhou stranu se vypsal nový program, kde můžou svazy žádat o peníze na movitý majetek, ve kterém se dá pořídit určitý majetek do správy svazu, který také může pomoci k rozvoji sportu - asi aby se vyrovnala dysbalance, která tím vznikla.
Pokud se podíváme na samotné prostředky. K čemu mohou být použity peníze z dotací?
Historicky byly vypsány tři tituly pod MŠMT. Organizace sportu, Reprezentace a Talent. Teď je to sjednoceno pod jeden program, nicméně stejné tři body (Reprezentace, Organizace sportu a Talent) jsou pod ním schovány také.
Organizace sportu je nejširší program, slouží především k zajištění chodu svazu, personálnímu zajištění, podpoře oblastí apod. Obecně je tento program velmi široký. U programů Talent a Reprezentace vyplývá už z jejich názvů, pro jaký účel jsou finance určené.
V nejbližší době by mělo proběhnout i školení pro kluby v souvislosti s dotacemi, je to tak?
Se školením počítáme a věříme, že to bude pro kluby velkým přínosem. Někdo na to nemá čas, někomu ta administrativa nevyhovuje, některé věci jsou třeba pro kluby složitější. Chtěli bychom, aby badmintonová rodina věděla, že ty prostředky jsou a že se dají získat. My jim k tomu můžeme určitým způsobem pomoci.
Takže české kluby zatím příliš s dotačními programy neumí pracovat?
Tak bych to úplně neřekl, je to spíš klub od klubu, nicméně problém je spíše v jiné věci.
A v jaké?
Kluby by v žádném případě neměly být závislé na svazu ani oblasti, ale využívat veškerých možností dotačních programů z krajů, měst, městských částí… Role svazu by měla být v zajištění systému pro talentovanou mládež, rozvoji metodiky, STK a další obecné podpory. Svaz by měl nabízet školení a být oporou a pomocníkem při žádostech o dotace, dotovat by kluby ale neměl.
Pokud byste rozděloval dotace, byl by Váš postup jiný, co je v systému špatně?
Musím říct, že systémy jsou nastavené dobře, jelikož reflektují členskou základnu. Jedinou negativní věcí je fakt, že některé kraje nepodpoří klub, který nemá zaregistrované děti v pěti, šesti nebo sedmi letech. Je těžké rodiče tato malých dětí přesvědčovat k registraci, a proto někdy na dotace tyto kluby nedosáhnou.
Máte nějaké srovnání s nám blízkou evropskou zemí, zda mají finanční obnos vyšší nebo nižší?
Mám přehled například o Slovensku, kde to je proti ČR podhodnocené a v tomhle si opravdu stojím za tím, že si nemůžeme stěžovat. Pokud se s tím kluby naučí pracovat, tak finanční pobídka může být opravdu velmi zajímavá.