Jaký byl rok 2009 z tvého pohledu?
Stejný jako roky předchozí. Chvílemi smutný, chvílemi veselý, naštěstí bez větších zdravotních problémů – musím to zaklepat –, takže nic zajímavého. (úsměv)
Jaký byl badmintonový rok 2009 z tvého pohledu?
S trochou nadsázky přelomový. Začal jsem spolupracovat s Michalem Turoněm a už po prvních dvou měsících jsem cítil velkou změnu, což mi opět dodalo chuť do tréninku, psychická pohoda se opět dostavila.
Největší úspěch bylo samozřejmě vítězství na MČR v Liberci ve čtyřhře, pak také vítězství v 1. lize smíšených družstev u nás i na Slovensku.
Dále mám v paměti uloženou letní přípravu. Dostal jsem od Michala pořádně zabrat, od půlky června až do konce prázdnin vlastně 3-4 fázové tréninky a nakonec poslední důležitý krok – hostování v klubu rakouského mistra WBH-Wien. Ještě také posun do první dvoustovky na světovém žebříčku v singlu.
Tvým vrcholem roku bylo mistrovství republiky. Vyhrál jsi ve čtyřhře mužů.
Jak jsem již řekl, byl to pro mě zatím největší úspěch mezi dospělými. Velice si toho cením, i vzhledem k tomu, že ve čtvrtfinále jsme museli zvrátit stavy 2:9, 15:17 a semifinále a finále bylo zase odvetou za předchozí dva turnaje GP A.
Jsem rád, že se nám to povedlo.
Nyní ale preferuješ dvouhru. Jak se ti daří?
Tak různě. V Rakousku, kde hraji ligu se mi podařilo porazit skvělé hráče, na druhou stranu jsem prohrál i zápasy, které bych raději vymazal z paměti. Podařilo se mi dostat se na 166. místo na světovém žebříčku. Někdy je to dobré, někdy horší.
Jaký český hráč tě v průběhu roku zaujal a proč?
Ne přímo zaujal, ale plno lidem se podařilo dosáhnout na výborné výsledky – Honza Vondra v Maďarsku, junioři na juniorských circuitech, atd.
Jaký světový hráč tě v průběhu roku zaujal a proč?
Řeknu 4 jména:
1) Peter Gade. V jeho věku je obdivuhodné, jak stále dokáže držet krok i s těmi naprosto nejlepšími hráči.
2) Jan Jorgensen. Svými skvělými výsledky se dostal až na deváté místo na světě a že to není náhoda na posledních několika turnajích jistě dokázal i vítězstvím nad Lee Chong Weiem.
3) Lee Yong Dae. Hráč ročník 1988 – v párových disciplínách letos vyhrál tolik turnajů jak nikdo. Úžasné, kolik toho stihne odehrát.
4) Lin Dan. Jeho suverenita je naprosto neuvěřitelná. Od roku 2005 neprohrál velký turnaj, vždy s velkou jistotou zvítězil. Od olympiády prohrál dohromady asi 3 nebo 4 zápasy. Srovnatelné snad jen s Rogerem Federerem v letech 2006 a 2007 nebo Michaelem Schumacherem v době jeho největší slávy.
Co pro tebe byla badmintonová událost roku 2009?
Pro mě asi již zmíněná letní příprava. Ačkoliv jsem toho měl někdy dost a vstávat se opravdu nechtělo, strašně mě to bavilo.
A tvá osobní událost roku?
Nikdo se mi nenarodil, nikam jsem se nepřestěhoval, takže asi jen to, že jsem už celosvětově plnoletý. (úsměv)
Jaké jsou tvé osobní a badmintonové ambice do roku 2010?
Jako již několikrát, tak badmintonové cíle si nechám pro sebe. A osobních moc není. Zůstat bez zranění, ve zdraví. Čas ukáže.
Co bys popřál českému badmintonu do příštího roku, kdy se bude mimo jiné konat 50. Mistrovství republiky dospělých?
Klasicky jen to nejlepší.
Více sponzorů, s kterými to jde vždycky lépe, plno skvělých výsledků a co nejméně negativních vlivů a událostí.