Český reprezentant Adam Mendrek má od neděle nový badmintonový domov. Stalo se jím národní centrum německých singlistů ve městě Mülheim an der Ruhr, kde již na jaře pobýval dva týdny. A protože zavládla oboustranná spokojenost, stanul nyní Mendrek na prahu nové etapy své kariéry. V Mülheimu setrvá celý rok do začátku olympijské kvalifikace.
Voláme si a ty jsi v národním centru v Německu. Jak probíhal tvůj přesun? Už ses zapojil do tréninku?
Přijel jsem včera (v neděli, pozn. red), dnes mám za sebou první tréninkový den. Jel jsem autem, cesta byla trochu divočejší, protože jsem asi 3 hodiny strávil v německých kolonách. Byl jsem tedy hodně unavený, ale naskočil jsem na kurt hned a těším se na další dny.
Odjížděl jsi z Česka s vědomím, že měníš prostředí na celý rok?
Ta sezóna je samozřejmě rozsekaná, je tam hodně turnajů a přejezdů. Takže je to pro mě takové stěhování nestěhování. Nazval bych to tak, že jsem celou svoji badmintonovou základnu přesunul z Brna do Mülheimu.
Proběhlo nějakým způsobem ukončení tvé spolupráce s brněnským týmem, trenérem Standou Kohoutkem a dalšími, nebo celou německou anabázi bereš jen jako plynulé pokračování své kariéry?
Určitě je to plynulé. V komunikaci jsem pořád se Standou a celým týmem, co mám v Brně, takže to není ukončení spolupráce, ba naopak je to přirozený přechod. Člověk pořád konzultuje to, co se odehrává tady, i se svými lidmi v Česku, a to chci udržet. Je to navázání na to, co bylo doma.
Byl někdo z tvého týmu nebo blízkých, kdo tě od toho, abys šel do Německa, zrazoval?
Nenarazil jsem ani na jednoho, všichni mě podporovali a byli stejně jako já stoprocentně přesvědčeni. Jak jsem již řekl dříve, je to nejlepší způsob pro mě, jak svou hru před olympijskou sezonou posunout, jak mít co nejlepší trénink. Jakmile začne olympijská sezóna, bude to už zase spíš o objíždění turnajů a nahánění bodů.
Novým domovem Adama Mendreka je Mülheim an der Ruhr. Foto: Ladislav Káňa.
Jediné, co jsem já pociťoval, tak to bude asi stesk po známých a obecně tom, co jsem měl v Brně. Jinak se trénuje, když má člověk vše zařízeno a klid, než když je venku. Doma je život bohatší, není to jen o tom, že člověk přijde z tréninku a jde hned na pokoj. To je asi to jediné, nad čím jsem po cestě přemýšlel.
Nicméně ta kvalita, co tě v Německu čeká, by ti případný stesk měla vynahradit, že?
Přesně tak. Je to pro mě nejlepší cesta, jak hru posunout. Viděl jsem to i po těch dvou týdnech tréninků, co jsem v Mülheimu měl před ME, to tempo bylo úplně někde jinde. Kdo to nevyzkouší, tak neví, rozdíl v tréninkovém tempu a nasazení je markantní, propastný. Jakmile si na to tempo navyknu, ty zápasy se hrají úplně jinak.
Člověk ví, proč tady je, úkolem je se zlepšit. A já toho chci maximálně využít a načerpat poznatky o zdejším badmintonovém nastavení i do budoucna.
Když jsme spolu posledně hovořili během extraligy, mluvil jsi o budoucnosti v Německu jako o nejisté. Můžeš ve zkratce popsat, co se muselo stát, abys mohl odjet na takhle dlouhou dobu?
Na ME ve Španělsku jsme si sedli s vedením reprezentace a nikdo z nich nebyl v otázce mojí budoucnosti u nich proti, za což jsem byl strašně rád. Utvrdilo mě to v tom, že mám štěstí na tuhle grupu hráčů, kde mě berou jako parťáka do týmu, a tak se cítím i v tom tréninku.
Když jsem odjížděl z Evropy, přišel za mnou Detlef Poste, šéf reprezentace, že má pozitivní ohlasy na trénink a že mám kdykoliv otevřené dveře. Na to jsme navázali, že bych rád přijel na co nejdelší dobu. Povedlo se to a je jen na mě, abych z toho vytěžil co nejvíc.
"Hodně si slibuji od tréninkových zápasů s Němci," říká Adam Mendrek. Foto: Ladislav Káňa.
Jak to bude s plánováním sezóny? Budeš podléhat jejich turnajovému programu?
Nejenom to. Turnaje jsme řešili už s předstihem, program jsme jim posílali už se Standou a taťkou. Bude to většinou tak, abychom jezdili společně, a pokud to vyjde, mohli by mě koučovat i na letošním mistrovství světa v Číně. Takže to máme nastavené společně a jedeme podle toho.
Složení tréninkové skupiny se nemění?
Ano, s tím rozdílem, že Fabian Roth je už zpátky po zranění a trénuje naplno. Jede i do Ameriky a trénovat s ním je fakt skvělé, nic moc lepšího si nemůžu přát.
Čtenáře by možná zajímaly nějaké praktické věci: kde třeba bydlíš?
Hned vedle haly, kde má německý svaz dvoupokojový byt. Je to zařízené skromně, ale mám tam vše, co potřebuji. Je to teď na léto a pak se bude hledat bydlení jiné, kde bych mohl zůstat přes sezónu. Zatím jsem tedy sám a je super, že jsem minutu od haly, nemusím nikde jezdit. Nicméně blízko u haly bydlí i ostatní hráči, takže jsem s nimi pořád v kontaktu.
Adam Mendrek a jeho německá tréninková parta.
Kam myslíš, že by tě ta roční tréninková zkušenost mohla posunout?
Už to cítím teď – Austrálie, zápas s Axelsenem na ME… už jsem tu změnu viděl. Nebyl jsem najednou zaskočený, byl jsem adaptovaný. Pokud budu denně trénovat v tomhle prostředí, tak bych se už konečně mohl dostat do světové stovky v singlu. Nebojím se říct, že by mi tohle prostředí, pokud budu zdravý, mohlo pomoci stát se českou jedničkou nastálo, což by byla skvělá výchozí pozice pro olympijskou sezónu.
Jak si člověk na to tempo navykne, tak najednou má ve hře více času přemýšlet, co hraje. Přijede pak na turnaj a je to pro něho normální. Hodně si proto slibuji od tréninkových zápasů s Němci.
Za necelé dva týdny jedeš na turnaj do Kamerunu. Cílem je turnaj vyhrát?
To je tak na každém turnaji. Ale tady to bude o tom, dobře se zaklimatizovat, zvyknout si na halu a úplně jiné prostředí. A pak samozřejmě podat výkon jako na mistrovství Evropy či v Austrálii a na Novém Zélandu, protože to byla ta hra, kterou bych chtěl předvádět. A pokud to dovedu předvést i na nižším turnaji, šance na výhru určitě je.
Ale jak jsem řekl, v Africe je to vždy hodně náročné a taky o tom, kdo se nejlépe adaptuje.