Závěrečné hodnocení Tomasze Mendreka, kterým kouč národního týmu hodnotí jednotlivě všechny naše reprezentanty:
Bojovnost, velké nové zkušeností a (snad) motivace do budoucí tvrdé práce. To jsou tři charakteristiky, které v jedné větě charakterizují výkony všech našich hráčů.
Bojovnost - tu jsem viděl na kurtu.
Velké množství nových zkušeností - to je hlavní přínos turnaje kvality MSJ.
Motivace do tvrdé dřiny v budoucnu - hlavní moje přání, které by si měl každý z nich odnést.
Monika Světničková. Největší „slušňák“ mezi nimi (dle jejich slov, potvrzuji). Nejmladší z nich ale už se zkušeností z MSJ 2012. Bojovnice a pracant, na které ležela hlavně tíha dvouhry. Výborně fyzicky připravena. Od prvního míče je Monika největším hecířem na kurtu. Žádný míč nedá zadarmo. Jedna z mála v týmu, která se i proti nasazenému soupeři snaží bez respektu jít do co nejdelších výměn a sbírat body (individuální turnaj). Splnila beze zbytku to, co se od ní očekávalo. Hlavní přínos turnaje? Velké nové zkušeností, jak se umět vyrovnat s dvojnásobně vyšším tempem hry, než se setkává u nás. Jak takticky správně zvládnout zápas a reagovat na silné stránky soupeře. Umění změny tempa hry, variability úderů. Monika má ale jednu obrovskou přednost. Je na kurtu jako „bulldog“, který když se zakousne, už nepustí. Navíc už v tomto věku má v hlavě velmi jasno o tom, co pro ni badminton v životě znamená. Ambice má postavené relativně vysoko. Jsou pro ni silným tréninkovým motivem do tvrdé dřiny, které se nebojí. To je hlavní příslib do budoucna. Jediné přání - ať se jí vyhýbají zranění a zdraví vydrží. To ale i u všech ostatních.
Magdaléna Lajdová. Nejvíce univerzální hráčka v družstvu. Mimo kurt naše „miss“, kterou s obdivem sledovaly mnohé pohledy klučičí části ostatních výprav. Jasná volba pro vyslání ambasadora za tým ČR při slavnostním zahájení. V družstvech start ve všech třech disciplínách. Singl – velká herní zkušenost. Problémy: mnohdy až příliš velká nervozita a tíha zodpovědnosti, která ji svazovala. Přeorientování se z taktiky párových disciplín do singlu (zápas proti Uzbekistánu). Nebát se větší víry v svoje badmintonové umění. Magdaléna díky své výšce a razanci úderů má předností, na kterých lze stavět. Kvalitní zápas lze hrát s každým soupeřem. To dokázala ve druhém setu proti hráčce z Malajsie. V párových disciplínách kvalitní výkony. Je určitě typem hráčky, který se nemusí bát v dnešním pojetí mixu pracovat a hrát vzadu. Dobrá atletická a kondiční připravenost. Pracovat na zkvalitnění obrany ve větší variabilitě úderů (krátký, naražený, kontradrajv). Zvláště pak z beckhendové strany. Někdy se nebát více projevit emoce na kurtu, v povzbuzení, ve víře, že to dokážu. Hlavně ale - stejně jako u Moniky - drajv a ambice v badmintonu nastaveny na ctižádost dosáhnout významného výsledku na mezinárodním poli. To je jen dobře.
Denisa Šikalová. Hlavní hráčka pro párové disciplíny. Mnohdy to o fous zrovna v těch párech uteklo, nicméně herní kvality párařského myšlení má zcela určitě největší. Z mého pohledu je ve dvojici tím, který dovede dávat systému hry a jednotlivým úderům myšlenku i ten správný směr. Umí číst hru a vidět problematická místa na straně soupeře. Neměla by se proto ve dvojici ani bát postavit do role vůdčího typu: v povzbuzení, uklidnění, nabuzení a vyhecování. Bez kvalitní fyzické přípravy – práce nohou a dynamika pohybu na zadní čáře, to ale dnes ani v párech nejde. Velký handicap pro tuto chvíli, ale zároveň ta největší výzva z hlediska tréninkového procesu. Dvouhru – vzít jako doplňkovou disciplínu. Na MSJ si v ní prožila „hodinu pravdy“. Umění ustát souboj ve své hlavě nad pocitem bezradnosti a zklamání, že nic nejde. Myslím, že pro ni osobně velká zkušenost. Velký palec nahoru, jak se s tím srovnala před důležitým zápasem v deblu. Co dál? Udělat si jasno, co chci v badmintonu dosáhnout, kde je ta moje dlouhodobá meta. Volba disciplín je nabíledni – jsou to páry. Velký plus - takového typu hráček nemáme moc.
Jirka Louda. Největší pohodář. Klidný a velmi vnímavý kluk. Skvěle doplnil družstvo. Velmi dobře zvládnuté mixy se svojí partnerkou Magdalénou Lajdovou. Zkušenost pro budoucnost – nebát se jít do drajvového zahrávání třetího míče. Nevyhazovat nahoru. Dobré deblové myšlení. Ve čtyřhře s Jaromírem v družstvech - učit se větší variabilitě v obraně. Nejen lift nahoru. Ve dvouhře – nebát se jít do koncovky. Připravit si útok. Práce na razanci smeče a správném taktickém vedení zápasu. Umění změny tempa hry. Umět se vyburcovat proti papírově slabším soupeřům. Budoucnost – odpovědět si na otázku: Co dál? Skloubit badminton se studiem na VŠ.
Jaromír Janáček. Největší univerzál pro všechny disciplíny. Jeden z nejzkušenějších hráčů v našem týmu. Velmi dobrá adaptace na partnery v deblu s Adamem a v mixu s Denisou. Je vidět velká vyhranost a variabilita úderů v párových disciplínách. Někdy haprovalo podání a jistota příjmu. Dvouhra: cíl - ustát celý zápas v hlavě. Bez žádného okamžiku, kdy přijde „herní okno“ – viz zápas proti hráči z Jižní Afriky. Naopak proti favoritovi a nasazenému hráči – nebát se jít do dlouhých výměn. Zkusit už v průběhu výměny vnímat, co se odehrává, měnit tempo hry. Nebát se využít své výšky a dosahu a jít včas nahoru na pásku, odehrávat míče co nejrychleji. Budovat si možnost jít do útoku. Ten má vždy z rakety Mirka strmější křivku a je velmi účinný. Někdy právě jeden velmi dobrý zápas může obrovsky nakopnout motivaci. Jaromír je příkladem správného přístupu z pohledu zpětné vazby – rozboru zápasu, diskusi, co se na kurtu událo. Nahrávání si zápasů na video a zpětné analýzy. Letos ho stejně jako Jirku čeká maturita. Chce se ale v maximálně možné míře badmintonu věnovat dál.
Adam Mendrek. V mnoha ohledech pro mě velmi těžké hodnocení. Herně v žádném ze zápasů (dvouhra i čtyřhra) nebyl propadák. Velmi dobrý výkon proti hráči z Číny. To byl asi stěžejní zápas Adama na turnaji. Jsem relativně hodně kritický vůči jeho výkonům. Proti asijskym hráčům dovedl jít do hry a herních výměn. To je největší pozitivum. Musí se naučit, že do stejné hry nutno jít proti jakémukoliv soupeři. Mnohdy až příliš velká zodpovědnost, blok v hlavě – co se stane když prohraju? Co řeknou jiní? Nicméně je u něho jasná deklarace cesty, na které má badminton stěžejní postavení. V párech, do kterých nastoupil, dovedl předvést zodpovědný výkon. Variabilita v obraně – nejen lift nahoru. To jsou ale naše všeobecné mínusy. Dovede se vyhecovat. Na druhé straně musí se naučit ovládat svoje vnitřní emoce. Pozitivní myšlení. Jednoduchá hra, založena na jeho přednostech. Dynamika, rychlost. Nevymýšlet riskantní a efektní údery, které končí v síti. Ale dost, hodnocení otec/trenér – syn je vždy až moc kritické.
Tolik charakteristika. Nedovedu to napsat v jedné nebo dvou větách. Snad to trochu vystihuje nejen herní, ale i lidskou stránku jednotlivých hráčů.
MSJ 2013 máme za sebou. Vrchol sezóny – MEJ U17 v březnu 2014 je před námi. 5 měsíců práce. Hlavně u holek jsou disciplíny, kde vidím potenciál a možnost poprat se o solidní výsledek. Věřím, že účast na MSJ nejen z hlediska nových zkušeností, ale hlavně motivace je v maximální míře „nakopla“.
Za dva týdny náš juniorský vrchol. Uvidíme. Už zítra mnoho našich hráčů startuje na MM Slovenska. Dvě velmi dobré prověrky, jak na tom jsme, za sebou.
Díky za trpělivost s mými dlouhými články! Hlavně však za veškerou podporu našemu družstvu.
Tomasz Mendrek,
trenér NR ČR juniorů