Asi jen snílek si dovedl představit jiné vítěze ME družstev mužů a žen v polské Lodži. Dánské ženy i jejich mužští kolegové zcela jednoznačně ovládli kontinentální vrchol a opět ukázali, kdo vládne Evropě. Velké absolutorium zaslouží především Rasmus Gemke, který získal rozhodující bod ve strhujícím zápase s Christo Popovem, ve kterém prohrával 0:1 na sety a 12:19 v sadě druhé.
Už v brzkém nedělním ránu čekal na fanoušky v třetím největším městě Polska opravdový bonbonek. Španělská legenda Carolina Marín totiž přivedla svou družinu možná trochu překvapivě až do finále, její střet s Linou Kjaersfeldt byl navíc hned zkraje dne soubojem dvou nejlepších Evropanek v žebříčku BWF. Olympijská vítězka zvládla finálový víkend bravurně a po včerejším jasném skalpu Kirsty Gilmour, přehrála 2:0 i 21. hráčku světa Kjaersfeldt, a to 21:19, 21:12. “Přijde mi, že po první prohrané sadě toho bylo na Line příliš, a ta výzva porazit Carolinu se pro ni stala až moc velkou, v druhé sadě už to v hlavě tolik nezvládla,“ komentoval klidně reprezentační trenér žen Dánska Rune Ulsing, který to dotáhl na 40. místo na světě v deblu. Sám věděl, že další zápasy budou vypadat jinak...
Opět, na začátku olympijské sezony, tak Marín jen potvrdila, že stále má před zbytkem Evropy drobný náskok. Právě její vítězství přece jenom přidalo náboj i do dalších zápasů, které ale žádné drama nepřinesly.
Stárnoucí Beatriz Coralles, která za sebou rozhodně nemá vydařené období a ani Clara Azurmendi na vysoký level hráček z třetí a čtvrté desítky světového rankingu jednoduše neměly. Mia Blichfeldt ani Line Christophersen nedovolily španělským singlistkám byť jen jednu sadu a poslaly do boje Amalii Magelund s Christine Busch s výrazně menším tlakem, než který cítily Španělky Paula Lopez a Lucia Rodriguez. Ty – ač výrazně sehranější a po skvělém skalpu Nizozemek Seinen, Jille – se v boji s Dánkami vůbec nedostaly do hry. Naopak, specialistky na mix, Magelund s Busch, sehrály zdaleka nejlepší duel na šampionátu, když zvítězily 21:13, 21:13. Dle očekávání tak extrémně vyrovnaný dánský celek uspěl, a to celkově už posedmé.
Ještě dominantnější bilanci mají dánští muži, ještě nikdy v historii se nestalo, aby se na nejvyšší stupínek dostal někdo jiný, než právě oni. Letos se – při neúčasti Viktora Axelsena – dalo mluvit o tom, že především Francouzům by se, při maximální možné konstelaci, zázrak podařit mohl.
Anders Antonsen na pozici singlové jedničky ale od počátku duelu s Tomou Popovem potvrzoval, že jeho forma je - na začátku roku 2024 - doslova dechberoucí. V celém utkání si neprožil jediný krizový moment a potvrdil, že se mu na Tomu Popova historicky extrémně daří, tentokrát zvítězil v “ suchém triku“ 21:15, 21:15.
Jako druhý v pořadí šel do hry nejlepší pár Evropy Kim Astrup, Anders Skaarup Rasmussen, kterému se postavila dvojice Lucas Corvée, Ronan Labar. Šestatřicátý pár světa neuhrál v ani jedné ze sad více než třináct bodů a naprosto dle papírových předpokladů šli Dánové do rychlého vedení 2:0.
Vrchol celého programu pak obstaral zápas singlových dvojek, Christo Popov šel do duelu s Rasmusem Gemkem jako první reálný žolík reprezentace ze západní Evropy, který by mohl přinést kýžený bod.
A dlouho to tak i vypadalo, přemožitel Jana Loudy z Evropských her držel otěže utkání pevně ve svých rukách do stavu 19:12 v druhé sadě. Pak ale přišel nevídaný zkrat, který se u hráče třetí desítky žebříčku BWF nevidí často. Rasmus Gemke naopak v téhle fázi duelu neudělal jedinou chybu, osmi míčky v řadě druhé dějství naprosto otočil a zlomený Francouz pak už ve třetím setu padl úplně.
Zápas, který trval hodinu a 23 minut, se zapíše do historie evropského badmintonu jako jeden z největších obratů na velkých šampionátech.
Gemke zasalutoval, plácl si se spoluhráči a vypadalo to, že jen splnil povinnost. Ba ne – povedlo se mu něco velkého a navíc zajistil devátý titul na ME týmů v mužské kategorii své zemi.
“Naprosto se tady ukázala krása týmové soutěže, nemyslím si, že by se podobný obrat udál v normálním zápase, kde hrajete jen sami za sebe. Rasmus se nevzdal, chtěl svým kolegům ukázat, že ten zápas ještě může otočit. Jsem na něj moc pyšný, ostatně jako na všechny kluky,“ reagoval krátce po duelu Kenneth Jonnasen, jedna z legend dánského badmintonu a kouč mužské ekipy.
Na stupních vítězů doplnili Dány a Francouze muži Anglie a Německa – také dle papírových předpokladů, v ženském poli se překvapivého bronzu dočkaly Skotky, vedené fenomenální Kirsty Gilmour a také sestava Francouzek.