K vydařenému turnaji Czech U17 International se vracíme společně s Radkem Votavou, šéfem organizačního výboru, který na turnaji působil v roli jednoho ze dvou trenérů reprezentačního výběru U17.
Kdo vytvářel grafiku a kampaň k turnaji na webu a soc. sítích a jak jste spokojeni s ohlasy?
Grafickou stránku turnaje zastřešoval Tomáš Soták, za pomoci a rad Karla Kotyzy. Pro Tomáše to byla nová zkušenost, ale s touhle náročnou výzvou se popasoval skvěle. Plakát je moc pěkný. Kampaň na sociálních sítích měli na starosti oba Tomášové (Švejda a Soták), web zase Míra Janáček. Zpětná vazba od lidí je velice pozitivní. Mám radost, že prostřednictvím mediální kampaně se nám podařilo oslovit také množství hráčů a diváků. Věříme, že jsme zanechali dobrý dojem a lidi se budou rádi vracet do Českého Krumlova. V této práci bylo spousta Tomášovo nápadů a jako ve většině věcech o konečných podobách rozhodoval organizační výbor a v mnoha případech jsem byl nekompromisně přehlasovaný.
Jak těžké bylo vměstnat vše potřebné do relativně menší krumlovské haly? S čím jste při přípravách nakonec bojovali nejvíce?
Kvůli menší hale jsme museli vše dopředu naplánovat, protože každé místo navíc se nám hodilo. Plány na konečné uspořádání haly vznikaly už během léta, abychom všechny věci, které byly „navíc“ , uklidili mimo. Nakonec se nám společně podařilo vše vymyslet tak, že byl prostor jak pro meeting point, tak pro stream ze dvou kurtů. S čím jsme bojovali nejvíce, asi přesně určit nejde, problém byl odnést z haly věci pod tribunou, jako jsou fotbalové brány, basketbalové koše a podobně, další věc byla umístit všechny reklamy a vlajky. Naštěstí máme v týmu i vysoké hráče, kteří nemají problém v takových výškách něco zavěsit. To vše měla doslova pod palcem Sabina Milová a myslím si, že to zvládla výborně.
Kolik lidí se podílelo během tří turnajových dní na organizaci, ubytovávání, provozu bufetu, pískání zápasů atd.?
Během turnaje v hale makalo každý den okolo 25 lidí. Děti otáčely skóre, uklízely během dne halu, dávaly skóre na stream, další 4 rozhodčí, kteří se školili a zároveň pomáhali s chodem turnaje. Sabina Milová st. a Lenka Soběslavská se v bufetu nezastavily a kdykoliv jsem tam přišel, byla tam výborná nálada a ke všemu vždy něco moc dobrého na zub. Na všechny jsem slyšel jenom samou chválu. Do týmu je nutné započítat i zdravotnickou službu, která neměla naštěstí moc práce. V pátek nám ji zajistila Eliška Maixnerová, která je fyzio repre. týmu a v sobotu a v neděli lidé z Červeného kříže. Skvělou práci odvedla parta, která zajišťovalo stream. První v hale a končila beznadějně poslední. Kluci, moc díky!
Samostatnou kapitolou byl Honza Kolář, vrchní rozhodčí turnaje, který se stal od prvního okamžiku dalším členem našeho pracovního týmu. V ničem nás nenechal na holičkách, jeho přátelský přístup dával všem jistotu, že se nemusíme ničeho bát. Vše měl skvěle naplánované a připravené, vyšel nám vstříc i se školením rozhodčích. Jsem moc rád, že si na nás našel čas. Pro mě osobně, když už nemohl přijet Ivan Škácha, to byla jistota, že vše bude prostě skvělé. Myslím si, že oba s Honzou to cítíme stejně: „Ivane, hodně nám chybíš, ale byl jsi ti po celou dobu s námi, my to víme.
Ještě musím zmínit dvě osoby. První je Hanka Milisová, která měla pod palcem vše okolo přihlášek, ubytování a společně s Mirkem Janáčkem celou akreditaci. Tak to je taková jedna osoba a tou druhou je Pavel Florián, pro mě vždy velká jistota. U nás ten nápad vznikl a jeho pomoc s komunikací s účastníky, s Badminton Europe, pomoc s vypracování grantu atd. je prostě nepostradatelná.
A moje úloha? Během turnaje jsem jim k ruce moc nebyl. Když jsem měl čas, tak jsem si skočil do kuchyně na něco dobrého, prošel se po hale a jen tak vnímal, jak to celé skvěle funguje. Hodně práce jsem odvedl před turnaje od ledna a nyní mě čeká hodně po turnaji. Jinak jsem se výhradně staral společně s Tomaszem Mendrekem a Eliškou Maixnerovou o juniorskou reprezentaci.
Všem bych chtěl moc poděkovat!
Vůbec není pravda, že jste nezkušení. Opak je pravdou, nebyla to vaše první akce a pořád se lepšíte. Pro klub jako takový to byla velká akce, ale ne první. Dvě dospělá mistrovství jednotlivců, v roce 2008 turnaj šesti zemí, kde v Krumlově hrála Carolina Marin a i tenkrát byl vrchní rozhodčí Honza Kolář a mládežnických MČR a GPA je nespočítatelně. K tomu naše tradiční celostátní turnaje pro přípravky, U11, U13 a mezinárodní turnaj družstev. Ale tento turnaj byl opět o řád výše a to i s třešničkou na dortu, kterou všem dodal Tomáš Švejda, který zvítězil v mixu a stříbrný byl ve čtyřhře! Kromě toho se i dlouhodobě podílel na přípravě turnaje a zvládl i noční stavění haly, končilo se ve čtvrtek po jedné ráno! Někdy to tak prostě je, sranda stranou a jde se makat.
Jak bylo složité dopravit do ČK výpravu z Uzbekistánu? Mohli byste popsat jejich peripetie s cestou i "byrokratické" požadavky, které jejich nelehký výjezd vyžaduje?
Abych řekl pravdu, zas o tom moc nevím, ale ledacos jsem už v životě zažil, tak si to umím představit. Po přijetí přihlášky jsem prohlásil, že jsem již mnohokrát zažil, že tým z Uzbekistánu byl přihlášený a nakonec nedorazil. Přemýšlel jsem, proč právě k nám. Snad proto, že je to nový turnaj a počítají s tím, že se mohou do turnaje dostat, protože na žebříčku nejsou moc vysoko. První čekání bylo, až se přihlášky zveřejní. Po zveřejnění bylo jasné, že se všichni hráči a hráčky z Uzbekistánu do turnaji dostanou. Za velké pomoci Pavla Floriána se podařilo včas odeslat zvací dopis a poté bylo takové desetidenní mlčení. Několik dní před turnajem přišla zpráva, že mají víza, poté informace, kdy přiletí. Na letišti je vyzvedával Ondra Král. Užil si pěkně náročný den a také velkou nejistotou, zda výprava dorazí. Po přistání letadla na ně čekal něco přes hodinu, než opustí celní prostor. Potom už šlo jako po másle, busem a metrem na vlakové nádraží, mezitím zrušení dvou spojů na Student Agency, cesta vlakem až do Českého Krumlova a auty do haly. Po příletu se hned hrnuli do haly hrát. Dnes je čeká cesta domů. Cestují od 8:00 hodin busem do Prahy, kde si je převezmou lidé od pana Mikulky a převezou je na letiště a potom už to bude na nich. Jejich účast dala také celému turnaji jiný rozměr. Jeden trenér / vedoucí na 12 dětí a to bez znalosti angličtiny a rusky to také dával jen tak tak, prostě obdiv a klobouk dolů. Každý den po turnaji hráli dál do 22 hodin. Například rozzářenost očí za péřové míče bylo pro mě ze začátku tak překvapivá, ale po nedělním povídání s trenérem už tolik ne. V mnoha případech hrají plasťáky v tělocvičnách, kde lajna je na zdi a hala je nizounká, nemají žádné podpory a podle všeho to je pro ně vše složité. Trenér si nechal vytisknout všechny výsledky, nechal si je orazítkovat a říkal, že je musí takto dovést „bossům“ atd. Jsem moc rád, že se jim v Českém Krumlově líbilo. Šťastné oči dětí si budu ještě dlouho pamatovat a zároveň i to, že jsou na sebe a svůj národ hrdí! Myslím, že to mohu říci za všechny. Jsme za jejich účast moc rádi.
Kdo všechno přispěl k možnosti pořádat BEC U17 v Krumlově sponzorsky a zaslouží dík?
Všichni sponzoři našeho a klubu a spousta dalších lidí, kteří nejsou vidět. Ale přece jenom některé je nutné vyzdvihnout. Turnaj proběhnul za finanční podpory Jihočeského kraje a bez podpory a pomoci města Český Krumlov, které je hlavním partner našeho klubu, si organizaci neumím představit. To samé platí o firmě MIRA Business Group s.r.o., která v České republice zastupuje badmintonovou značku FZ FORZA, která do turnaje dodala badmintonové míčky VIP a to opravdu ve skvělé kvalitě. Ředitel firmy a předseda marketingové komise ČBaS Honza Mikulka byl nejenom štědrý, ale i vstřícný. V mnoha momentech dokázal rychle a dobře poradit a pomohl nám sehnat několik dílčích, ale důležitých sponzorů. Na turnaj se přijel i osobně podívat a to společně s předsedou Českého badmintonového svazu Martinem Osičkou. To rozhodně dodalo turnaji a našemu snažení daleko větší význam! Vážení, všem moc děkuji!
Jak jste se poprali se školením rozhodčích a praktickými zkouškami na umpiru?
Školení rozhodčích proběhlo bez sebemenších problémů a všichni (Tomáš Soták, Petr Jurný, Ondřej Král a Sabina Milová) zvládli zkoušky velice dobře. Školení navíc zvýšilo kvalitu turnaje, jelikož jsme mohli dosadit rozhodčí na streamované kurty a předejít tak zbytečným sporným situacím mezi hráči.
Máte nějaké zábavné "historky z natáčení," či chybky, které se během tří turnajových dnů staly?
Bylo by až podezřelé, kdyby se nic nepokazilo nebo nezadrhlo. Zvlášť když jsme turnaj tohoto typu pořádali poprvé. Ale až na lehké zranění ruky Tomáše Sotáka při úklidu haly se při přípravách nic neudálo. Během turnaje nám při vyhlašování hrála ruská hymna ve smyčce, takže jsme ji rovnou mohli slyšet asi třikrát. Nic „většího“ se ale naštěstí nestalo. Zato „ztráty a nálezy“ jsou bohaté – notebook s nabíječkou, reprezentační triko Slovenska, náušnice, mikina, jedny ztracené a nalezené klíče od pokoje …
Za pořadatelský tým chci poděkovat všem účastníkům za jejich účast, vzorné vystupování a předvedené výkony, všem sponzorům ještě jednu za pomoc a štědrost a smekám před „svým“ pořadatelským týmem.