Celkem 14 účastníků ze 7 zemí začalo svůj program první den kurzem Shuttle Time - u nás pod názvem Začni s badmintonem. Druhý, třetí a čtvrtý den byly věnovány obsahu trenérského školení Coach Level One, tedy základní mezinárodní licence. A zbývající dny pak patřily náročnějším taktickým úkolům, dlouhodobému plánování a dalším tématům z druhé mezinárodní trenérské třídy Coach Level Two. Celý kurz vedli Jeroen van Dijk a hlavní trenér oviedského centra Fran Dacal za pomoci místního kouče Oscara Martíneze Salána.
Na průběh a zážitky ze zajímavého školení jsme se ptali Kateřiny Tomalové a Šárky Křížkové.
Kateřina Tomalová, Jakub Bitman a Šárka Křížková.
Co obnáší a jak probíhá školení na Coach Level 1+2 určené aktivním nebo bývalým hráčům? Cítíš, že je skupina zúčastněných v něčem "speciální"?
Katka: Na školení pořádané Badminton Europe se mohli přihlásit pouze hráči, kteří jsou nebo v minulosti byli do 150. místa na světovém žebříčku. Nakonec se sešla poměrně pestrá a zajímavá skupina hráčů/trenérů – například polští deblisté Lukasz Moren a Wojciech Szkudlarczyk nebo Dicky Palyama. Mezi celkem 14 účastníky ze 7 zemí jsme měli hned čtyřčlenné zastoupení – já, Šárka, Pavel Florián a Kuba Bitman. Nebudu čtenáře dlouho napínat a hned prozradím, že všichni jsme na školení uspěli na výbornou a vezeme si domů Coach Level 1 i 2.
Šárka: Školení probíhá v několik fázích, nejdříve se projde kurz coach level 1 a poté navazuje coach level 2. Díky přítomnosti aktivních a bývalých hráčů do TOP 150 s mnoha různými zkušenostmi bylo školení hodně o diskuzi a sdílení zkušeností.
Jaký byl váš denní program a co bylo na školení nejsložitější?
Katka: Školení bylo týdenní a v hale nebo přednáškové místnosti jsme byli prakticky od rána do večera. Od 8:15 snídaně, 9 – 13h trénink/přednáška, 13:30 – 15h oběd a krátká pauza, 15 – 20h další tréninkový nebo přednáškový blok, ve 20:15 večeře a pak hurá na domácí úkoly.
Šárka: Denní program byl velmi náročný nejen přes den, ale i večer. Ten jsme věnovali přípravě a plnění teoretických úkolů a vypracování tréninkových plánů pro hráče z regionálního španělského centra na další den.
Máš jako stále aktivní hráčka i plány v trenérské oblasti? Jak se cítíš, když jsi to ty, kdo svěřence povzbuzuje k tréninkové činnosti nebo stojí za kurtem a koučuje?
Katka: Zatím se ještě úplně nechystám pověsit raketu na hřebík, ráda bych pokračovala v aktivním hraní. A co bude potom? Uvidíme... Nicméně už teď nějaké ty trenérské zkušenosti mám - od svých cca 19 let chodím občasně pomáhat s tréninky do svého mateřského oddílu TJ Sokol Klimkovice. Je fajn vidět, že jste někoho posunuli byť jen o malý kousek dál.
Šárka: V současné době příležitostně vypomáhám při trénování dětí. Zatím ještě sama aktivně hraji extraligu a turnaje v ČR, ale v budoucnu bych se trenérské práci ráda věnovala.
Máš nějakou zábavnou "historku z natáčení" během kurzu?
Katka: V podstatě všechny části kurzu jsme si zkoušeli sami na sobě – pracovali jsme ve skupinkách, jeden vždy byl trenér, ostatní hráči a postupně jsme se střídali. Takže občas docházelo k zajímavým situacím, třeba když jsem učila Wojciecha Szkudlarczyka, jednoho z nejlepších polských deblistů, krátké backhandové podání. Levou rukou.
V sobotu po skončení kurzu jsme konečně měli čas si taky trochu sami zahrát, tak jsem dostala možnost zahrát si dvouhru proti Mathiasu Wigardtovi, čtvrtfinalistovi ME 2012. No uměl to. :)
Šárka: Kromě dřiny na kurtu i mimo něj jsme se občas zasmáli. Třeba když jeden z hráčů předváděl úder a skončil, tak jsem se ho zeptala na držení rakety, tj „ What about the grip?“ a on chudák rozuměl něco jako pochvalu tj. „That was great“, a tvářil se, jako když alespoň vyhrál mistrovství světa. A my ostatní včetně vedoucích kurzu čekali odpověď, ve které by popsal držení rakety. K dalším vtipným situacím docházelo na tréninku, kde jsme všichni hráli levou rukou. A to proto, abychom se jako trenéři lépe vžili do situace hráče, kterého máte naučit nový úder.