Česká reprezentace se nedávno vrátila z 9. vydání evropského šampionátu neslyšících badmintonistů. V litevském městě Palanga nebyla daleko od medaile dlouholetá stálice Jana Havlová, která nakonec skončila na pátém místě jak ve dvouhře, tak i v deblu s partnerkou Julií Hejnovou. Hodnocení šampionátu, další plány a řadu zajímavostí přinesl v následujícím rozhovoru trenér Marek Matula, který reprezentanty v pobaltském státě vedl.
Marku, jak celkově hodnotíte vystoupení české reprezentace na ME v badmintonu neslyšících hráčů a jak se Vám líbil šampionát v Litvě?
Šampionátu se zúčastnila skupina hráčů, kterou tvořili dva juniorští badmintonisté - sourozenci Pražákovi, a dvě dospělé hráčky, Jana Havlová a Julie Hejnová. Pro naše juniory to byla první velká mezinárodní akce, patřili mezi nejmladší účastníky (Vanessa byla nejmladší a i nejmenší ze všech účastnic). Jana Havlová má již řadu zkušeností z velkých akcí, které na proběhlém mistrovství Evropy zužitkovala, a to jednak v singlu, ale i výraznou pomocí své deblové partnerce Julii Hejnové. Celkově byl šampionát velmi dobře zorganizován, prakticky se jednalo o akci, která se dá srovnat pořadatelsky s tradičním Czech Badminton Open, které jsme dlouhodobě pořádali s Ladislavem Vorlem v Brně.
Není trochu škoda, že badminton neslyšících není tak marketingově prezentovaný jako třeba parabadminton, který je přece jenom v tomto ohledu o level výše? Právě o skončeném ME není například úplně snadné dohledat informace, proč vy osobně myslíte, že tomu tak je?
Obecně bohužel platí, že sport osob s nějakým handicapem bývá často na okraji zájmu jak veřejnosti, tak i případných partnerů. V tomto případě je to dvojnásobná škoda, protože badminton neslyšících je na špičkové úrovni. Mohu uvést případ aktuální mistryně Evropy Katrin Neudolt z Rakouska, která startuje i na mezinárodních turnajích slyšících a letos se i kvalifikovala na mistrovství Evropy slyšících badmintonistů jako nejlepší hráčka badmintonu své země vůbec. Na turnaji byly vidět i početné výpravy ze zemí, kde je badminton neslyšících výrazně podporován. Například hráči z Turecka mají speciální střední školu s dvoufázovými tréninky pětkrát týdně. Výkony těchto hráčů byly srovnatelné s naším extraligovým badmintonem.
Stěžejní postavou českého badmintonu neslyšících je Jana Havlová, která i na ME dosáhla na výborné páté místo. Co chybělo k medaili a má Jana i po třicítce dál motivaci pokračovat?
Jana podala na turnaji fantastický výkon. Její srdcovou disciplínou je dvouhra žen. Podařilo se jí obhájit páté místo z ME 2018 v Trenčíně, což byl náš cíl a s ohledem na současnou konkurenci i naše velké přání. Jana s velkým přehledem vyhrála skupinu, kde na její raketě skončila Turkyně, Litevka i Ukrajinka. Všechny zápasy skončily bez ztráty setu, Jana hrála v klidu a uvolněně, dodržela připravenou taktiku, byla radost se na ni dívat. V osmifinále porazila další Ukrajinku rozdílem třídy. Na cestě k medaili jí stála Němka Rosendahl, která již byla nad Janiny síly a zaslouženě postoupila do semifinále. Páté místo ve dvouhře je velkým úspěchem, a to měla Jana v nohách i povedené vystoupení ve čtyřhře žen, kde s Julií rovněž vybojovaly postup ze skupiny do čtvrtfinále, tedy opět 5. místo v Evropě. Stojí za ním roky práce, která zahrnuje v podstatě každodenní dřinu na kurtu. Pokud není Janča na dvorci, tak se připravuje doplňkovými aktivitami, jako např. plaváním, během, posilovnou atd. Motivaci po ME Jana neztratila, odchod do badmintonového důchodu se odkládá :). Zrovna dnes vyhrála turnaj GPC slyšících v Ivančicích.
Na turnaji se objevila i mladá generace zastoupená sourozenci Pražákovými. Jak hodnotíte jejich výkony a jaká by mohla být budoucnost tohoto dua?
Juniorská kategorie byla společná - a to U19, což znamenalo, že soupeři našich mladých byli v některých případech postavou již dospělí hráči. Dennis Pražák i přes těžký los dokázal tyto hráče potrápit, ukrajinskému soupeři sebral i set, ale postoupit ze skupiny bylo již nad jeho síly. Pokud Dennis vydrží tréninkový zápřah, přidá i doplňková cvičení na fyzičku, tak na příštím ME má velkou šanci uspět. Vanesska byla velkým překvapením celého mistrovství Evropy, dokázala porazit ve skupině bulharskou soupeřku a následně i soupeřku z Turecka, kterou doslova převálcovala 21:7, 21:8. Její cesta skončila ve čtvrtfinále turnaje, patří jí tak krásné 5. místo. Za svůj výkon sklidila velký potlesk v hale i uznání ostatních soupeřů a trenérů. Řada z nich za mnou přišla a řekla, že má Vanesska před sebou velkou badmintonovou budoucnost.
Jak vůbec probíhá příprava reprezentace. Organizujete společné kempy, nebo se každý připravuje individuálně v klubech?
Sportovci podstupují klubovou přípravu, individuální tréninky se svými trenéry a vše se snažíme skloubit na společných soustředěních. Vanessa a Denis jsou z SKB Český Krumlov, poděkování za jejich přípravu míří k jejich trenérovi Radkovi Votavovi. Jana a Julie jsou hráčky SK Kuklenská Brno a kromě oddílových tréninků je individuálně připravuji já. Jana pak navíc doplňuje tréninky o herní pasáže s hráči našeho oddílu a pravidelně přidává i tréninky s Kate Ludík.
Pokud se koukneme na nejlepší evropské velmoci, kde Vy vidíte největší rozdíly mezi našimi hráči a konkurencí?
Nejlepší hráči Evropy mají čistě profesionální přípravu. Badminton je jejich zaměstnání i mezi neslyšící kategorií. Odměny za medaile na významných světových akcích jsou zde rovnocenné jako u slyšících sportovců, což profesionalizuje celý jejich přístup ke sportu.
Na závěr se tradičně zeptám na nejbližší cíle, které na Vás s reprezentačním výběrem čekají?
Jana se pátým místem na ME kvalifikovala na MS, které proběhne v červenci 2023 v Brazílii. Další ME bude v roce 2024 ve Španělsku a možná poslední velkou akcí bude pro Janu deaflympiáda 2025 v Japonsku. Juniorští reprezentanti mají velké akce před sebou. Jejich další úspěchy závisí, jako ostatně v každém sportu, na ochotě podstupovat velké tréninkové dávky, bez kterých nelze ve sportu uspět. Jakákoliv příprava i účast na velkých sportovních akcích je samozřejmě podmíněna finančním zabezpečením. Tedy kromě boje na kurtech nás čeká také další boj o získaní těchto finančních prostředků od sportovních organizací a dalších partnerů.