Elišku Maixnerovou známe jako hráčku i fyzioterapeutku spolupracující hlavně s mládežnickými reprezentacemi ČR. Eliška je ale i doktorandkou a vedoucí vysokoškolských prací, z nichž dvě si vzaly za téma badminton. Přečtěte si Eliščin článek o tom, jak se jí podařilo tyto práce dostat na stránky odborných časopisů.
Skutečnost, že stále větší počet hráčů a trenérů se v České republice věnuje badmintonu profesionálně, je realitou. Tato skupina pak logicky požaduje podporu svého snažení též na profesionální úrovni. Jednou z oblastí, na kterou jsou pak kladeny velké nároky, je fyzioterapie.
Fyzioterapie je obor, který se v současné době rychle rozvíjí a stává se neoddělitelnou součástí sportu. Nelze si představit tenisty, fotbalisty či atlety bez jejich fyzioterapeutů. Ne jinak je tomu v badmintonu. Aby byli fyzioterapeuti schopni podpořit snažení sportovců na co nejvyšší úrovni, jsou nuceni neustále rozšiřovat své znalosti v univerzitním či vysokoškolském prostředí. Badminton tak stále častěji proniká do odborných kruhů.
Důkazem jsou i články, které se v poslední době podařilo publikovat v odborných časopisech.
Adam Blaník. Ilustrační foto: Lenka Johánková.
Konkrétně byly publikovány dva články týkající se badmintonu v indexovaném časopise Rehabilitácia a v recenzovaném časopise Studia Kinantropologica. Oba články vznikly v návaznosti na bakalářské práce.
První práce s názvem "Vliv kompenzačního cvičení na funkci bederní páteře u hráčů badmintonu do sedmnácti let" byla obhájena Lucií Prausovou na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v červnu 2018. Druhá práce s názvem "Porovnání vybraných determinantů výkonu věkových skupin v badmintonu" byla obhájena Olgou Hromadovou na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v květnu 2018.
V obou pracích se mimo jiné čerpá i z prací Jakuba Mazúra a Kateřiny Hejdrychové, kterým též patří dík za snahu posunout badminton i v této oblasti.
Myšlenka na tyto publikace vznikla na základě potřeby materiálů k bakalářským a diplomovým pracím. Jak studenti na vysokých školách zjišťují, bez dostatku materiálů o dané problematice se špatně píše. Objevuje se stále více studentů, badmintonistů, kteří by rádi povinnost psaní práce spojili s jejich mnohdy životním sportem.
Jan Janoštík. Ilustrační foto: Lenka Johánková.
Vliv kompenzačního cvičení na funkci bederní páteře u hráčů badmintonu do sedmnácti let (reprezentace U17, podzim 2017)
Plné znění článku, který vyšel v prosinci 2018, je pouze v tištěné podobě. Detailní výsledky a tabulky jsou uvedeny přímo v bakalářské práci. Použité konkrétní cviky jsou nahrané v XPS jako video s názvem "Výzkum zaměření na bederní páteř".
"Badminton je zástupcem sportů s jednostrannou zátěží. Zvýšená prestiž tohoto sportu v poslední době s sebou nese zvyšující se nároky na motorické schopnosti hráčů jako rychlost, obratnost, síla, koordinace a vytrvalost. Ke správné funkci a efektivitě pohybu je třeba mít dostatečně zpevněný střed těla se snahou kompenzovat vzniklé dysbalance.
Cílem této studie bylo zhodnotit efekt rehabilitace na funkci bederní páteře hodnocenou klinickými testy (zkrácené svaly dle Jandy, lateroflexe trupu, Trendelenburgův test, Thomayerova zkouška, testy na hluboký stabilizační dle Koláře a test na čtyřech dle Luomajokiho) s odstupem 3 a 10 týdnů.
Petr Beran. Ilustrační foto: Lenka Johánková.
Výzkumu se zúčastnilo 12 badmintonistů (7 dívek: 166,5 ± 4,9 cm, 56,1 ± 5,8 kg, 15,1 ± 0,7 let, 5 chlapců: 179,0 ± 4,5 cm, 68,6 ± 4,0 kg 15,2 ± 1,3 let). Kompenzační cvičení se prováděla s frekvencí 2-3x týdně s délkou 15-20 minut. Výsledky ukázaly signifikantní zlepšení v testu lateroflexe, dále zlepšení v testech na hluboký stabilizační systém, v testu na čtyřech. Během 10 týdnů došlo k obnově fyziologického rozsahu ve všech testovaných kloubech.
Bylo tedy prokázáno, že rehabilitace pozitivně ovlivňuje oblast bederní páteře u mladých badmintonistů."
Porovnání vybraných determinantů výkonu věkových skupin v badmintonu
Plné znění textu, který vyšel v únoru 2019, je k nalezení zde.
"Badminton je zástupcem sportů střídavé intenzity s rychlou reakcí a důrazem na dlouhodobé soustředění pozornosti. Zvýšená prestiž tohoto sportu v poslední době s sebou nese zvyšující se nároky na motorické schopnosti hráčů jako rychlost, obratnost, síla, koordinace a vytrvalost již v útlém věku.
Jana Adámková. Ilustrační foto: Lenka Johánková.
Cílem této studie je zjistit rozdíly mezi skupinami hráčů badmintonu různého věku a pohlaví u vybraných motorických testů. Výzkumu se zúčastnilo 30 mladých badmintonistů (15 dívek a 15 chlapců) z Olomouce a Opavy z věkových kategorií U13, U15 a U17. Výsledky ukázaly, že testovaná skupina má nadprůměrné výsledky koordinačních testů (hod tenisovým míčkem, skok přes švihadlo), průměrné či dostatečné testy na flexibilitu, průměrné v testování síly a dobré v testování rychlosti.
Z výsledků vyplývá doporučení věnovat se v tréninku zvláště rychlosti a flexibilitě, kde nebyly výsledky špatné, ale vzhledem k nárokům, které klade tento sport, je třeba, aby byly na výborné úrovni. Závěrem jen zbývá upozornit, že stejně jako u jiných sportů i u badmintonu platí, že je třeba pracovat na všeobecné připravenosti sportovce."
Měla jsem příležitost oběma studentkám pomáhat s bakalářskou prací jako jejich vedoucí. To mi přineslo možnost vypracovat výše zmíněné články pro odborné časopisy. Neváhejte se proto na mne obrátit s případnými dotazy. Ráda Vám odpovím (elissska.maixnerova@seznam.cz).
Eliška Maixnerová