Poslední zápas na olympijských hrách, repríza posledních dvou finále mistrovství světa. Na jedné straně věčně druhý Malajec Lee Chong Wei, na druhé straně – po definitivním sesazení Lin Dana – nový král světového badmintonu Chen Long z Číny.
Ještě před začátkem zápasu si vysvětleme, proč by bylo dobře, kdyby Lee Chong Wei nevyhrál.
Především by bylo navýsost kontroverzní, aby se olympijským vítězem stal usvědčený dopingový hříšník, kterému navíc Světová badmintonová federace velmi příhodně zkrátila test tak, aby Lee stihl začátek olympijské kvalifikace.
A také tu je stříbrná tradice Lee Chong Weie a tradice se musí dodržovat. Dvakrát stříbrný na olympiádě, třikrát na mistrovství světa. Byla by škoda, kdyby si tuto skvělou sbírku pokazil nějakou zlatou neuvážeností.
Chen, hráč s největšími lýtky na okruhu, které svým tvarem připomíjají solidně objemné džbánky, do olympijského finále vstoupil lépe, vedl 11:7.
Na začátku druhé části úvodního dějství jsme opět viděli, jak silné ego mají hráči. Zatímco tenisté už se s jestřábím okem naučili pracovat, badmintonisté lajnovým rozhodčím prostě nevěří a challenge si vezmou klidně i ve třech výměnách po sobě za nijak důležitého stavu – a navíc všechna tři dodatečná posouzení dopadu míčku byla neúspěšná.
Úspěšná však byla snaha Chen Longa. Dvojnásobný vítěz z posledních dvou mistrovství světa si vypracoval malý náskok, vedl 18:16 a následně 20:17 a první sadu ukončil za 35 minut a po výsledku 21:18.
Sedmadvacetiletý Číňan byl ve finále lepší, lépe si připravoval své útoky k zakončení a především dělal méně nevynucených chyb. A badminton – jakkoliv je to krásný sport – je především hra chyb.
Chen vede ve druhé sadě 11:8, probíhá přestávka a je možné si dovolit malé odbočení.
Při sledování zápasů v České televizi můžeme jen zavzpomínat na výborný komentář Jaromíra Bosáka z olympijských her v Atlantě nebo kultivované projevy badmintonistů Zdeňka Musila, Tomáše Krajči, nebo na Slovensku Mariana Šulka.
Fenomenálním výkonům badmintonistů by slušelo i lepší doprovodné slovo, a to především ze strany profesionála z České televize Vlastimila Vláška, který ze zápasu udělal rozhlasovou reportáž, kdy během hry popisoval dění na kurtu, a to někdy tak laicky, až to působilo nechtěně komickým dojmem.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato a zlaté medaili se výrazně přiblížil Chen Long, když vedl 16:13.
Lee marně hledá ofenzivní klíč k Chenově obraně, ale čas se mu dramaticky krátí, prohrává už 14:18.
16:19.
Od dodržení stříbrné tradice dělí Lee jen dva body.
Za stavu 16:20 se mu však podaří něco, co nedokázal ve finálovém duelu před osmi, ani před čtyřmi lety.
Odvrátil mečbol soupeře. A vzápětí i druhý. Při třetím pokusu však jeho smeč míjí kurt a je hotovo.
74 minut finálového souboje rozhodlo, že Chen Long se stává olympijským vítězem a Lee Chong Wei zůstane i nadále „korunním princem“ světového badmintonu.